Kozí sýry a nový začátek: Příběh o nalezení radosti a smyslu v životě
Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenost které se mi dostalo tento rok.
Psal se rok 2014 odstěhovala jsem se z velkého města na malou vesnici a těšila se jak budu opravovat dům, chovat kozy, dělat kozí sýry a další výrobky a věnovat se našim psům a kočkám, kterým jsme zachránili život.
Vzhledem k tomu, že jsem podnikala a byla aktivní řidička bez nehod od roku 1990 neřešila jsem vzdálenosti a přejíždět z Vyškova do Brna nebyl problém….
Pak nastal ten den kdy mě po devíti letech podnikání z běžného života vyřadila autonehoda po které jsem prodělala 2 operace mozku a další chuťovky 🙂
Po léčení rok a půl jsem se začala rozhodovat co dál, Osud mi dal příležitost žít dál a já za ni byla vděčná.
V ruce jsem měla rozhodnutí o invalidním důchodu s částkou, která se mi po všech těch odpracovaných letech vysmívala do obličeje.
Začala jsem přemýšlet zda se vrátit k podnikání, již s určitým omezením, nebo nastoupit do zaměstnání někam kde zaměstnávají osoby zdravotně znevýhodněné, vyhrála možnost druhá. Začala jsem hledat práci
Vzhledem k tomu, že jsem se z velkého města odstěhovala na malou vesnici, bylo to dost obtížné. Až přišel ten den a já to brala jako zázrak.
Firma která zaměstnávala pouze lidi s invalidním dúchodem mě přijala jako administrativní pracovnici. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu , že mám práci a jen cca 9 km od svého bydliště 🙂
Po týdnu přišla ledová sprcha – manžel majitelky, který firmu vede, mne začal posílat uklízet – dle něho to k této pozici patří 🙂
Po upozornění, že tuto práci nesmím vzhledem k mému zdravotnímu stavu vykonávat mi bylo s úsměvem sděleno, že buď tu práci chci a nebo nechci. Nic víc ,nic míň.
Očekávala jsem od lidí, kteří mají firmu a zaměstnávají lidi se zdravotním omezením uplně jiný přístup. V této firmě panovala arogance, urážky a dotyčný se o svých zaměstnancích vyjadřoval jako o bandě simulantů, kterým nic není.
Tato ,,banda simulantů,, na něho ale pracovala, aby se on měl dobře a od úřadu práce na tyto simulanty inkasoval dotace.
Na můj dotaz zda v horkých letních dnech přispívá zaměstnancům na pitný režim , mi bylo sděleno, že v řece a v hadicích teče vody dost a že oni mají peněz dost.
Jeho motto bylo. V mé firmě demokracie neexistuje a právo jsem já.
Odešla jsem.
Začínám vyrábět kozí sýry 🙂
Vše zlé je k něčemu dobré a vše nás někam směřuje. Za všechny tyto překážky jsem vděčná.
Dneska mám 3 kozy – Jůlču, Lízu a Nubi…. 🙂
Sýry dělám česnekové, a s dalšími různými příchutěmi, nebo na přání. 🙂
Každý den děkuji za život , který si teď vychutnávám úplně jinak než dříve.
Milujte život a nikam nespěchejte, protože nevíte kdy bude vše jinak…..
Zdroj foto: Pixabay.com
