Každý z nás je zná – vztahové vzlety a pády. Radosti střídají prozření i zklamání. Procházíme jimi všichni, od dětství s rodiči, sourozenci, kamarády, partnery… Kolotoč, kterému se nelze vyhnout a ve kterém nabíráme životní zkušenosti. Každému z nás se točí s jinou intenzitou a kulisách, v základu jsme ale všichni na jedné lodi.
Jana Deva Němečková a Václav Němeček, manželé a autoři projektu Partnerská cesta se na začátku svého vztahu rozhodli milovat jinak, než jak to měli jejich rodiče a okolí. Teď učí páry, že krize není důvod k rozchodu, ale výzva. A mě těší nechat vás opět v těchto řádcích nahlédnout do jejich světa.
.
Všichni se učíme „za pochodu“, jak vztahy žít a nikdo na ně nemá zaručený recept. V hloubi duše při tom máme všichni jedno společné. Toužíme milovat a být milováni. Někdy ale životní okolnosti říkají: „To nejde!“, „Ty mi chceš ublížit!“, „Jsi nemožný/á!“
Stačí přitom jen o vlásek změnit úhel pohledu… A z životní tragédie je výzva!
.
„Jednou z hlavních výzev pro většinu párů je komunikace. Často spolu nedokážou a neumí komunikovat, obzvláště v momentech krize. Když se neshodnou, nevědí jak dál,“ sdílí Jana svou zkušenost. „Základem je stále hledat způsob vzájemné komunikace, neutíkat od těžších témat a hledat společnou cestu, jak tématy projít v lásce a pochopení. Často se bohužel zaměříme jen na řešení. Nám se v těžkých chvílích osvědčila síla doteku. Najděte si společný čas na doteky, milování a masáže. Vnímejte vztah jako živý organismus, který se neustále vyvíjí a má své potřeby, potřebuje opečovávat,“ radí Jana ze své zkušenosti.
„A s komunikací přirozeně souvisí pravdivost – mluvit pravdu, říkat pravdu, dělat pravdu. Pokud někdo není schopen pravdivě sdílet, i v bolestivých a nepříjemných tématech, pak druhý neví, ale jen tuší. Dokud není pravda vyřčená, vzniká dusno a blbý pocit. Pro nás je důležité umět druhého podpořit, vyslechnout a zůstat v lásce, i když je těžko a něco se děje,“ dodává k tématu komunikace Vašek.
.
Jak oba ve své praxi ukazují, komunikací vše teprve začíná. Pevné základy vztahu ale potřebují další nosné pilíře. A k nim patří mimo jiné důvěra, zodpovědnost, humor, zdravá sexualita či ochota společně růst a mít vztah na prvním místě.
„Důvěra je vždy do nějaké míry omezená. Mnoho lidí si zvykne, že vztah nějak dají, ale pokud nezačnou ve vztahu zvětšovat důvěru, pak se prohlubuje nedůvěra a vzniká strach komunikovat, stud, uzavírání a pomalu se jeden druhému vzdalují,“ objasňuje Vašek téma důvěry. „Další téma je, že nikdo pořádně neví, jak ve vztahu být a jak si na něj udělat prostor a čas. Mnoho lidí vztah považuje za samozřejmost, která je a sama se o sebe nějak postará. My ale víme, že to tak není.“
.
Jak se ale prakticky postarat v každodenním životě o vztahy, když prostě nevíme, za jaký konec to vzít?
„My jsme se doposud setkali s páry, které v rámci dne dávaly vztah až na poslední místo. Na prvním místě je práce, ženy večer čeká starost o děti a domácnost, muži často ještě pracují na počítačích nebo se věnují koníčku. A večer, když se mají potkat a pomilovat, jsou příliš unavení. Proto vedeme páry, aby dávaly vztah na první místo. Až když opečujeme náš vztah, tak teprve fungujeme dál v pracovních a sociálních rolích,“ vysvětluje Jana.
.
Jedním z vůbec nejcitlivějších výzev ve vztahu je přirozeně sexualita. Téma opředené v naší kultuře spousty tabu, studu a strachů.
„Ano, zdravá sexualita je základ. (smích) Umět o ní mluvit, co potřebuji nebo co se mi nelíbí, jaké mám přání a touhy. Užít si to. Stále je to velké, zkostnatělé téma. Když se pár nemiluje, pak je vztah mrtvý a je to hned poznat. Chybí v něm míza,“ říká Vašek na téma sexuality.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr? 
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
Všichni se učíme „za pochodu“, jak vztahy žít a nikdo na ně nemá zaručený recept. V hloubi duše při tom máme všichni jedno společné. Toužíme milovat a být milováni. Někdy ale životní okolnosti říkají: „To nejde!“, „Ty mi chceš ublížit!“, „Jsi nemožný/á!“
Stačí přitom jen o vlásek změnit úhel pohledu… A z životní tragédie je výzva!
.
„Jednou z hlavních výzev pro většinu párů je komunikace. Často spolu nedokážou a neumí komunikovat, obzvláště v momentech krize. Když se neshodnou, nevědí jak dál,“ sdílí Jana svou zkušenost. „Základem je stále hledat způsob vzájemné komunikace, neutíkat od těžších témat a hledat společnou cestu, jak tématy projít v lásce a pochopení. Často se bohužel zaměříme jen na řešení. Nám se v těžkých chvílích osvědčila síla doteku. Najděte si společný čas na doteky, milování a masáže. Vnímejte vztah jako živý organismus, který se neustále vyvíjí a má své potřeby, potřebuje opečovávat,“ radí Jana ze své zkušenosti.
„A s komunikací přirozeně souvisí pravdivost – mluvit pravdu, říkat pravdu, dělat pravdu. Pokud někdo není schopen pravdivě sdílet, i v bolestivých a nepříjemných tématech, pak druhý neví, ale jen tuší. Dokud není pravda vyřčená, vzniká dusno a blbý pocit. Pro nás je důležité umět druhého podpořit, vyslechnout a zůstat v lásce, i když je těžko a něco se děje,“ dodává k tématu komunikace Vašek.
.
Jak oba ve své praxi ukazují, komunikací vše teprve začíná. Pevné základy vztahu ale potřebují další nosné pilíře. A k nim patří mimo jiné důvěra, zodpovědnost, humor, zdravá sexualita či ochota společně růst a mít vztah na prvním místě.
„Důvěra je vždy do nějaké míry omezená. Mnoho lidí si zvykne, že vztah nějak dají, ale pokud nezačnou ve vztahu zvětšovat důvěru, pak se prohlubuje nedůvěra a vzniká strach komunikovat, stud, uzavírání a pomalu se jeden druhému vzdalují,“ objasňuje Vašek téma důvěry. „Další téma je, že nikdo pořádně neví, jak ve vztahu být a jak si na něj udělat prostor a čas. Mnoho lidí vztah považuje za samozřejmost, která je a sama se o sebe nějak postará. My ale víme, že to tak není.“
.
Jak se ale prakticky postarat v každodenním životě o vztahy, když prostě nevíme, za jaký konec to vzít?
„My jsme se doposud setkali s páry, které v rámci dne dávaly vztah až na poslední místo. Na prvním místě je práce, ženy večer čeká starost o děti a domácnost, muži často ještě pracují na počítačích nebo se věnují koníčku. A večer, když se mají potkat a pomilovat, jsou příliš unavení. Proto vedeme páry, aby dávaly vztah na první místo. Až když opečujeme náš vztah, tak teprve fungujeme dál v pracovních a sociálních rolích,“ vysvětluje Jana.
.
Jedním z vůbec nejcitlivějších výzev ve vztahu je přirozeně sexualita. Téma opředené v naší kultuře spousty tabu, studu a strachů.
„Ano, zdravá sexualita je základ. (smích) Umět o ní mluvit, co potřebuji nebo co se mi nelíbí, jaké mám přání a touhy. Užít si to. Stále je to velké, zkostnatělé téma. Když se pár nemiluje, pak je vztah mrtvý a je to hned poznat. Chybí v něm míza,“ říká Vašek na téma sexuality.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
.
„Jednou z hlavních výzev pro většinu párů je komunikace. Často spolu nedokážou a neumí komunikovat, obzvláště v momentech krize. Když se neshodnou, nevědí jak dál,“ sdílí Jana svou zkušenost. „Základem je stále hledat způsob vzájemné komunikace, neutíkat od těžších témat a hledat společnou cestu, jak tématy projít v lásce a pochopení. Často se bohužel zaměříme jen na řešení. Nám se v těžkých chvílích osvědčila síla doteku. Najděte si společný čas na doteky, milování a masáže. Vnímejte vztah jako živý organismus, který se neustále vyvíjí a má své potřeby, potřebuje opečovávat,“ radí Jana ze své zkušenosti.
„A s komunikací přirozeně souvisí pravdivost – mluvit pravdu, říkat pravdu, dělat pravdu. Pokud někdo není schopen pravdivě sdílet, i v bolestivých a nepříjemných tématech, pak druhý neví, ale jen tuší. Dokud není pravda vyřčená, vzniká dusno a blbý pocit. Pro nás je důležité umět druhého podpořit, vyslechnout a zůstat v lásce, i když je těžko a něco se děje,“ dodává k tématu komunikace Vašek.
.
Jak oba ve své praxi ukazují, komunikací vše teprve začíná. Pevné základy vztahu ale potřebují další nosné pilíře. A k nim patří mimo jiné důvěra, zodpovědnost, humor, zdravá sexualita či ochota společně růst a mít vztah na prvním místě.
„Důvěra je vždy do nějaké míry omezená. Mnoho lidí si zvykne, že vztah nějak dají, ale pokud nezačnou ve vztahu zvětšovat důvěru, pak se prohlubuje nedůvěra a vzniká strach komunikovat, stud, uzavírání a pomalu se jeden druhému vzdalují,“ objasňuje Vašek téma důvěry. „Další téma je, že nikdo pořádně neví, jak ve vztahu být a jak si na něj udělat prostor a čas. Mnoho lidí vztah považuje za samozřejmost, která je a sama se o sebe nějak postará. My ale víme, že to tak není.“
.
Jak se ale prakticky postarat v každodenním životě o vztahy, když prostě nevíme, za jaký konec to vzít?
„My jsme se doposud setkali s páry, které v rámci dne dávaly vztah až na poslední místo. Na prvním místě je práce, ženy večer čeká starost o děti a domácnost, muži často ještě pracují na počítačích nebo se věnují koníčku. A večer, když se mají potkat a pomilovat, jsou příliš unavení. Proto vedeme páry, aby dávaly vztah na první místo. Až když opečujeme náš vztah, tak teprve fungujeme dál v pracovních a sociálních rolích,“ vysvětluje Jana.
.
Jedním z vůbec nejcitlivějších výzev ve vztahu je přirozeně sexualita. Téma opředené v naší kultuře spousty tabu, studu a strachů.
„Ano, zdravá sexualita je základ. (smích) Umět o ní mluvit, co potřebuji nebo co se mi nelíbí, jaké mám přání a touhy. Užít si to. Stále je to velké, zkostnatělé téma. Když se pár nemiluje, pak je vztah mrtvý a je to hned poznat. Chybí v něm míza,“ říká Vašek na téma sexuality.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
„A s komunikací přirozeně souvisí pravdivost – mluvit pravdu, říkat pravdu, dělat pravdu. Pokud někdo není schopen pravdivě sdílet, i v bolestivých a nepříjemných tématech, pak druhý neví, ale jen tuší. Dokud není pravda vyřčená, vzniká dusno a blbý pocit. Pro nás je důležité umět druhého podpořit, vyslechnout a zůstat v lásce, i když je těžko a něco se děje,“ dodává k tématu komunikace Vašek.
.
Jak oba ve své praxi ukazují, komunikací vše teprve začíná. Pevné základy vztahu ale potřebují další nosné pilíře. A k nim patří mimo jiné důvěra, zodpovědnost, humor, zdravá sexualita či ochota společně růst a mít vztah na prvním místě.
„Důvěra je vždy do nějaké míry omezená. Mnoho lidí si zvykne, že vztah nějak dají, ale pokud nezačnou ve vztahu zvětšovat důvěru, pak se prohlubuje nedůvěra a vzniká strach komunikovat, stud, uzavírání a pomalu se jeden druhému vzdalují,“ objasňuje Vašek téma důvěry. „Další téma je, že nikdo pořádně neví, jak ve vztahu být a jak si na něj udělat prostor a čas. Mnoho lidí vztah považuje za samozřejmost, která je a sama se o sebe nějak postará. My ale víme, že to tak není.“
.
Jak se ale prakticky postarat v každodenním životě o vztahy, když prostě nevíme, za jaký konec to vzít?
„My jsme se doposud setkali s páry, které v rámci dne dávaly vztah až na poslední místo. Na prvním místě je práce, ženy večer čeká starost o děti a domácnost, muži často ještě pracují na počítačích nebo se věnují koníčku. A večer, když se mají potkat a pomilovat, jsou příliš unavení. Proto vedeme páry, aby dávaly vztah na první místo. Až když opečujeme náš vztah, tak teprve fungujeme dál v pracovních a sociálních rolích,“ vysvětluje Jana.
.
Jedním z vůbec nejcitlivějších výzev ve vztahu je přirozeně sexualita. Téma opředené v naší kultuře spousty tabu, studu a strachů.
„Ano, zdravá sexualita je základ. (smích) Umět o ní mluvit, co potřebuji nebo co se mi nelíbí, jaké mám přání a touhy. Užít si to. Stále je to velké, zkostnatělé téma. Když se pár nemiluje, pak je vztah mrtvý a je to hned poznat. Chybí v něm míza,“ říká Vašek na téma sexuality.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
Jak oba ve své praxi ukazují, komunikací vše teprve začíná. Pevné základy vztahu ale potřebují další nosné pilíře. A k nim patří mimo jiné důvěra, zodpovědnost, humor, zdravá sexualita či ochota společně růst a mít vztah na prvním místě.
„Důvěra je vždy do nějaké míry omezená. Mnoho lidí si zvykne, že vztah nějak dají, ale pokud nezačnou ve vztahu zvětšovat důvěru, pak se prohlubuje nedůvěra a vzniká strach komunikovat, stud, uzavírání a pomalu se jeden druhému vzdalují,“ objasňuje Vašek téma důvěry. „Další téma je, že nikdo pořádně neví, jak ve vztahu být a jak si na něj udělat prostor a čas. Mnoho lidí vztah považuje za samozřejmost, která je a sama se o sebe nějak postará. My ale víme, že to tak není.“
.
Jak se ale prakticky postarat v každodenním životě o vztahy, když prostě nevíme, za jaký konec to vzít?
„My jsme se doposud setkali s páry, které v rámci dne dávaly vztah až na poslední místo. Na prvním místě je práce, ženy večer čeká starost o děti a domácnost, muži často ještě pracují na počítačích nebo se věnují koníčku. A večer, když se mají potkat a pomilovat, jsou příliš unavení. Proto vedeme páry, aby dávaly vztah na první místo. Až když opečujeme náš vztah, tak teprve fungujeme dál v pracovních a sociálních rolích,“ vysvětluje Jana.
.
Jedním z vůbec nejcitlivějších výzev ve vztahu je přirozeně sexualita. Téma opředené v naší kultuře spousty tabu, studu a strachů.
„Ano, zdravá sexualita je základ. (smích) Umět o ní mluvit, co potřebuji nebo co se mi nelíbí, jaké mám přání a touhy. Užít si to. Stále je to velké, zkostnatělé téma. Když se pár nemiluje, pak je vztah mrtvý a je to hned poznat. Chybí v něm míza,“ říká Vašek na téma sexuality.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
.
Jak se ale prakticky postarat v každodenním životě o vztahy, když prostě nevíme, za jaký konec to vzít?
„My jsme se doposud setkali s páry, které v rámci dne dávaly vztah až na poslední místo. Na prvním místě je práce, ženy večer čeká starost o děti a domácnost, muži často ještě pracují na počítačích nebo se věnují koníčku. A večer, když se mají potkat a pomilovat, jsou příliš unavení. Proto vedeme páry, aby dávaly vztah na první místo. Až když opečujeme náš vztah, tak teprve fungujeme dál v pracovních a sociálních rolích,“ vysvětluje Jana.
.
Jedním z vůbec nejcitlivějších výzev ve vztahu je přirozeně sexualita. Téma opředené v naší kultuře spousty tabu, studu a strachů.
„Ano, zdravá sexualita je základ. (smích) Umět o ní mluvit, co potřebuji nebo co se mi nelíbí, jaké mám přání a touhy. Užít si to. Stále je to velké, zkostnatělé téma. Když se pár nemiluje, pak je vztah mrtvý a je to hned poznat. Chybí v něm míza,“ říká Vašek na téma sexuality.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
„My jsme se doposud setkali s páry, které v rámci dne dávaly vztah až na poslední místo. Na prvním místě je práce, ženy večer čeká starost o děti a domácnost, muži často ještě pracují na počítačích nebo se věnují koníčku. A večer, když se mají potkat a pomilovat, jsou příliš unavení. Proto vedeme páry, aby dávaly vztah na první místo. Až když opečujeme náš vztah, tak teprve fungujeme dál v pracovních a sociálních rolích,“ vysvětluje Jana.
.
Jedním z vůbec nejcitlivějších výzev ve vztahu je přirozeně sexualita. Téma opředené v naší kultuře spousty tabu, studu a strachů.
„Ano, zdravá sexualita je základ. (smích) Umět o ní mluvit, co potřebuji nebo co se mi nelíbí, jaké mám přání a touhy. Užít si to. Stále je to velké, zkostnatělé téma. Když se pár nemiluje, pak je vztah mrtvý a je to hned poznat. Chybí v něm míza,“ říká Vašek na téma sexuality.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
Jedním z vůbec nejcitlivějších výzev ve vztahu je přirozeně sexualita. Téma opředené v naší kultuře spousty tabu, studu a strachů.
„Ano, zdravá sexualita je základ. (smích) Umět o ní mluvit, co potřebuji nebo co se mi nelíbí, jaké mám přání a touhy. Užít si to. Stále je to velké, zkostnatělé téma. Když se pár nemiluje, pak je vztah mrtvý a je to hned poznat. Chybí v něm míza,“ říká Vašek na téma sexuality.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
.
Pro mnoho vztahů je velkou výzvou také změna. V tu chvíli se po nás žádá vystoupit z pohodlí a hnout se z místa. A to někdy i bolí.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
„Ochota růst je pro nás důležitou výzvou – vidět v druhém někoho, kdo nás miluje a přijímá takové, jací jsme. Je to odvaha podívat se do nekompromisního zrcadla. Žádný člověk na světě nám není tak nablízku jako partner či partnerka, aby nám toto zrcadlo duše a zranění umožnil. Je to obrovský dar mít takového člověka. A z dnešního pohledu bych řekl, že každý má za vztah zodpovědnost sto procent,“ vysvětluje Vašek.
„Ano, je potřeba si uvědomit, že oba mají stejnou zodpovědnost, není to víc na muži, nebo ženě, vztah je jejich společné dílo, od kterého se pak odvíjí rodina, život, zdraví, všechno,“ dodává Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
.
A nejlepší výzva na závěr?
„Důležité také je, aby se páry nebraly tak vážně a nenechaly si každodenností a starostmi vykrádat radost, lehkost a hravost ze vztahu. Když se bereme moc vážně, je vážný celý život,“ uzavřela téma vztahových výzev Jana.
