Přišla žena za psychologem a ihned spustila:
Já nemám žádné opravdové přátelé. Manžela, ani přítele nemám. Děti nemám, dobrý plat nemám. Dokonce ani vlastní byt nemám. Mládí je pryč. Není ani žádná naděje, že něco z toho někdy budu mít. Já vlastně nemám proč žít!”
Sympatický psycholog si upravil brýle a slušně řekl:
,,A to je vše?”
Žena na to:
,,A to Vám nestačí?”
Psycholog:
,,No jasně, moc toho nemáte a Váš seznam by mohl klidně pokračovat:
– Nemáte žádnou závažnou nevyléčitelnou nemoc. Milionové dluhy nemáte. Nemáte žádnou odpovědnost za někoho dalšího, třeba za nemocného příbuzného nebo slabomyslného člena rodiny. Ani hrb na zádech, nemáte, nebo jiné tělesné postižení…
Je toho poměrně hodně, co nemáte. A když si sepíšete co ještě všechno nemáte, hned se vám zlepší nálada.
A paní chvíli přemýšlela a usmála se.
Takže toho moc nemám, ale někdy je to lepší. Hlavní je být naživu a zdráv. A vše ostatní se dá zasloužit, vylepšit, dostat jako dárek, nebo si půjčit a hlavně být v pohodě. A taky lidé, které milujeme aby byli živí a zdraví. Něco ,,nemít” to není vůbec špatné. Je to vlastně někdy docela fajn…
