Každý z nás je jedinečný a nenahraditelný.
Od dětství jsme formováni společností, je nám vštěpováno, co by se mělo, co je správné (podle druhých) a tak děláme to, co se od nás očekává druhými, přitom zapomínáme sami na sebe a své potřeby. Jdeme úplně jiným směrem a po jiné cestě, než po které doopravdy chceme jít a pokud nás náš vnitřní pocit (naše intuice) táhne jinudy, než nás vede společnost, začneme se cítit špatně a provinile.
Když jsem se sama poprvé snažila odpovědět na otázku, kdo jsem, tak jsem odpověď nenašla – proč? Protože jsem ten boj sváděla v hlavě se svými myšlenkami, které na konec stejně vyhrály a já opět najela do těch původních kolejí. Přitom stačilo udělat ještě jeden krok – sestoupit do svého nitra, ale z toho jsem dlouhou dobu měla strach, protože jsem se bála, co všechno vyplave a poměrně dlouho jsem se nechtěla zabývat tím, co jsem kamsi potlačila.
Po čase jsem pochopila, že tou nejdůležitější osobou v mém životě jsem skutečně já sama a abych ty odpovědi našla, je třeba si udělat čas sama na sebe, dát si čas a přestat se bát. A v momentě, kdy jsem na tu cestu (osobního) poznání nastoupila, tak jsem pochopila, že to za to stojí.
Jak tedy na tu svou cestu nastoupit a začít dosahovat svých cílů?
1. Kdo jsme? Udělejme si čas na sebe, dopřejme si dostatek času a tu odpověď najděme ve svém nitru.
2. Kam směřujeme? Uvědomme si svůj cíl – co vlastně chceme.
3. Uvědomme si, co chceme a udělejme ten první krok.
4. Začněme to všechno cítit a prociťovat.
5. Důvěřujme – hlavně sobě.
6. Konejme, jako bychom toho cíle již dosáhli.
7. Vytrvejme.
