Radnice (Redenitz)
Dnes již zcela zaniklá ves Radnice, německy Redenitz, ležela ve svahu
nad soutokem Donínského (Herrnbach) a Radnického potoka (Redenitzer Bach) n
a severovýchodním úpatí vrchu Dvoračky (642 m n. m.) v nadmořské
výšce 465-520 m asi 6,5 km jihozápadně od Kadaně v severovýchodní části
Doupovských hor zvané Litoltovské vrchy dnes na území Vojenského újezdu Hradiště.
Katastr vsi měřil 3,61 km².
Původně slovanská osada Radnice (Redenitz) vznikla patrně v průběhu
13. století. Název vsi byl slovanského původu, odvozený od jména Raden.
Radnice bývala nejvýznamnějším místem Lipoltovských vrchů, části
Doupovských hor, táhnoucích se od Ohře až po Liboc.
První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1295,
kdy je zde uváděn jistý „Peregrinud de Rednicz“.
Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla,
dnes již neznámé podoby a polohy. Od 14. století poté ves patřila
k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo
pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
a severovýchodním úpatí vrchu Dvoračky (642 m n. m.) v nadmořské
výšce 465-520 m asi 6,5 km jihozápadně od Kadaně v severovýchodní části
Doupovských hor zvané Litoltovské vrchy dnes na území Vojenského újezdu Hradiště.
Katastr vsi měřil 3,61 km².
Původně slovanská osada Radnice (Redenitz) vznikla patrně v průběhu
13. století. Název vsi byl slovanského původu, odvozený od jména Raden.
Radnice bývala nejvýznamnějším místem Lipoltovských vrchů, části
Doupovských hor, táhnoucích se od Ohře až po Liboc.
První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1295,
kdy je zde uváděn jistý „Peregrinud de Rednicz“.
Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla,
dnes již neznámé podoby a polohy. Od 14. století poté ves patřila
k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo
pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
Doupovských hor zvané Litoltovské vrchy dnes na území Vojenského újezdu Hradiště.
Katastr vsi měřil 3,61 km².
Původně slovanská osada Radnice (Redenitz) vznikla patrně v průběhu
13. století. Název vsi byl slovanského původu, odvozený od jména Raden.
Radnice bývala nejvýznamnějším místem Lipoltovských vrchů, části
Doupovských hor, táhnoucích se od Ohře až po Liboc.
První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1295,
kdy je zde uváděn jistý „Peregrinud de Rednicz“.
Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla,
dnes již neznámé podoby a polohy. Od 14. století poté ves patřila
k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo
pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
Původně slovanská osada Radnice (Redenitz) vznikla patrně v průběhu
13. století. Název vsi byl slovanského původu, odvozený od jména Raden.
Radnice bývala nejvýznamnějším místem Lipoltovských vrchů, části
Doupovských hor, táhnoucích se od Ohře až po Liboc.
První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1295,
kdy je zde uváděn jistý „Peregrinud de Rednicz“.
Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla,
dnes již neznámé podoby a polohy. Od 14. století poté ves patřila
k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo
pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
Radnice bývala nejvýznamnějším místem Lipoltovských vrchů, části
Doupovských hor, táhnoucích se od Ohře až po Liboc.
První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1295,
kdy je zde uváděn jistý „Peregrinud de Rednicz“.
Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla,
dnes již neznámé podoby a polohy. Od 14. století poté ves patřila
k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo
pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1295,
kdy je zde uváděn jistý „Peregrinud de Rednicz“.
Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla,
dnes již neznámé podoby a polohy. Od 14. století poté ves patřila
k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo
pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla,
dnes již neznámé podoby a polohy. Od 14. století poté ves patřila
k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo
pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo
pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu
kostelu sv. Jakuba Většího.
