Mišel chěla být podnikající ženou. Zatím je jen ženou podnikavou. Ale kdoví. Naděje přece …
Před pár lety, když jsem se loučila se zaměstnáním a odcházela na mateřskou dovolenou, jsem si malovala, jak časem úplně změním kancelářskou práci za podnikání. Nechtěla jsem se už vracet ke stolu, počítači, osmihodinové pracovní době a rozmarům šéfa.
Plán jsem ale bohužel nikdy nedotáhla dál než na představy ve své hlavě a odhad, kolik financí by stálo za rekonstrukcí nevyužitých místností v domě, aby bylo možné plán uvést v život.
Mateřská dovolená utíkala, já si během ní vyzkoušela zajímavou výpomoc místnímu rodinnému centru, a najednou tu byl konec a stála jsem před rozhodnutím. Být či nebýt znovu zaměstnancem? Obavy převýšily nadšení a já se rozhodla „pro jistotu“. Našla jsem si opět práci v kanceláři, kde 8,5 hodiny sedím u počítače, vyřizuji objednávky, občas mě vytočí šéf a mám jistý plat.
Můj sen ale ještě neumřel.
Stále se rozhlížím po okolí, internetu, přemýšlím a doufám, že jednou přijde příležitost, která mi poskytne odvahu „jít do toho“ a rozšířit počet podnikajících žen. Zatím jsem jen ta podnikavá…
Zdroj foto:Pixabay.com
