Tak to na mě zase jednou všechno spadlo. Připadám si v tomto ohledu, jako plný pohár, který po přidání poslední kapky přeteče. Ten den jsem však věděla, že jsem se ocitla v mrtvém bodě. Udělala jsem pro mě zatím nejtěžší krok. Zpětně se za něj však začínám stydět.
Dlouhodobá nezaměstnanost, finanční problémy s tím spojené a odloučení nejlepšího přítele. Asi ve zkratce alfa a omega všeho. Přitom taková hloupost odložení roušek a moje ztracené sebevědomí. Ano, pořád jsem se očividně nepřenesla po traumatickém zážitku šikany ze svých studijních let. Ještě k tomu se mi pod rouškou objevilo tzv. maskné. Což je paráda. 😀
Dostala jsem se do takové úzkosti a potřetí v životě jsem si řekla o pomoc. Poprvé to bylo na střední. Říct o šikaně v posledním ročníku své třídní. Moc jí za veškerou podporu děkuji. Podruhé své rodině, aby mi pomohla vyřešit cestu za mým snem studovat ve vzdáleném městě. Díky i vám. 😊 A teď potřetí to bylo vůbec nejhorší. Svěřila jsem se úplně cizímu člověku. V daný moment mi to připadalo jako nejrozumnější řešení. Zavolala jsem na linku důvěry. Druhá strana mě vyslechla a podpořila. Jsem ráda, že je taková možnost. A chtěla bych tímto vyjádřit díky všem, kteří takovou pomoc druhým poskytují. Sice jsem takto svoje problémy nevyřešila, ale měla jsem pocit, že teď a tady pro mě někdo je a vyslyší mě. Tedy nejhorší jsem díky osobě na telefonu překonala.
Je těžké ustát věc druhou. Postoje okolí. Rozhodně nepatřím mezi ty, kteří si stěžují. Nicméně, z pro mě nepochopitelného důvodu jsem se svým telefonátem svěřila jednomu členovi rodiny. Jeho reakce mě dost ranila a cítím se špatně, za svoje krizové rozhodnutí vytočit číslo linky důvěry. Je to docela smutné procitnutí. Takže jsem zase tam, kde jsem byla. Nebudu lhát. Ani současná situace ve světě nepůsobí na člověka zrovna nejlépe. A proto svoji rozmluvu musím zakončit méně optimisticky, ale optimismus není nepřetržitě. Stejně jako slunce na obloze nevidíme každý den. V citátech je totiž podle mě určitá síla a já z nich onu sílu ráda čerpám.
„Důvěra znamená dát tomu druhému možnost, aby ti ublížil, a současně věřit, že to neudělá.“ (Petr Casanova)
Obrázek: unsplash.com
Svěřit se ať už psychologovi, na lince důvěry nebo komukoliv, kdo se tomuto tématu věnuje, není nic špatného. Nic, kvůli čemu byste se měla cítit smutně nebo zle. Vždyť když si zlomíme ruku, taky jdeme k doktorovi, aby nám pomohl jak od bolesti, tak k uzdravení. Stejné je to s psychickým zdravím, i když to není ještě u nás tak běžné. Lidé se stydí, myslí si, že jsou slabí. Ale opravdová síla je v tom, že problémy řešíte. Dokázala jste si je přiznat, vytočit číslo linky a postavit se čelem tomu, co se ve vás odehrává. Jste silná.