Pohádali jsme se a on za sebou zavřel dveře. Brečela jsem v koutě jako malá holka. Klepala jsem, křičela ať mi otevře. Vzala jsem za kliku a nic. Do svého světa mě nepustil. Bylo zamčeno. Tak jsem tam čekala. Opřená o dveře, schoulená na zemi. Usnula jsem. Ráno jsem se pokusila znovu otevřít. Bylo pořád zamčeno. Přiložila jsem ucho ke dveřím. Zdálo se, že tam nikdo není. Neslyšela jsem kroky ani hlasy. Kam odešel? A co je za těma dveřma? Ať mě pustí, pustí dovnitř. Ne. Ty dveře byly zamčené. Napadlo mi, že je něčím rozbiju, prostě jsem se chtěla k němu dostat. Neměla jsem dost síly. Mlátila jsem do těch dveří celou věčnost, ale nepomohlo to. Byla jsem unavená. Posadila jsem se na zem a plakala. Po chvíli jsem si utřela slzy a pomalu se sbírala z podlahy. Jak jsem vstávala, uviděla jsem přímo před sebou jiné dveře. Byly otevřené. Nikdy předtím jsem si toho nevšimla. S obrovským vztekem jsem koukla na ty zavřené a rozeběhla se přímo do otevřených dveří. Byl tam prostor, čerstvý vzduch a světlo. Konečně jsem se mohla zhluboka nadechnout. Nikdy jsem za sebou nezavřela, takže vidím temné místo, ve kterém stojí nezlomné zavřené dveře. Občas se na ně dívám. Vím, že se mohu přiblížit, opět přiložit ucho a poslouchat, jestli tam je. Můžu zaklepat nebo vzít zakliku. Stejně by bylo zamčeno. Někdy se na ně dívám a čekám, že je otevře. Vím že se to nestane. Ty dveře nenávidím a zároveň je chci tak moc otevřít. Aspoň zkusit zaklepat. Pak zapomenu a nadechnu se volnosti. Je tady krásně. Co kdybych přeci jenom zaklepala. Naposledy. Rozeběhla jsem se. Zaklepala jsem dost naléhavě a čekala, co se stane. Srdce mi bušilo jako divé. Najednou hrozná rána. Dveře ze kterých jsem vyběhla se zabouchly. Asi vítr. Lekla jsem se. No nebála se. Teď to musí vyjít. Musí otevřít. Klepala jsem znovu. Volala jeho jméno. Nic. Bože, jak naivní jsem byla. Vždyť jsem to věděla, že se mi to nepovede. Že už nikdy neotevře a já se nedozvím proč tenkrát ty dveře navždy zavřel. Rozhodla jsem se proto jít domů. Vzala jsem za kliku, ale nešlo otevřít…
Příběhy ze života lidí: Zavřené dveře
-
3. září – VZPOMÍNÁME – Edvard Beneš
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Edvard Beneš se narodil 28. května roku 1884 v Kožlanech na Rakovnicku jako nejmladší syn v malorolnické rodině. Po studiích...
-
25. listopad – Mezinárodní den bez nakupování
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Mezinárodní den bez nakupování byl ustanoven v roce 2000. Některé zdroje uvádí, že by se slavit měl poslední listopadovou sobotu, jiné,...
-
Donesl internet…
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Dotaz učitelky Jistá politická strana usoudila,, že vše ve školství je špatně a my učitelé učíme prý jak za...
-
27. 5. 2020 – Kdo má dneska narozeniny?
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
27. května 1943 se narodil český herec, bavič, scenárista a režisér Luděk Sobota. Dnes tedy slaví 77. narozeniny. Všichni si...
-
Aj obyčajná voda vie ublížiť
LuciaMarhefková||Vypiš se z toho
Aké sú ďalšie možnosti pre očistu a osvieženie pleti? Čím si čistíte a osviežujete svoju pleť? Siahate najčastejšie po...
-
Narozeniny dnes oslaví Zdeněk Žák
MarcelaKapounová||Vypiš se z toho
Narodil se v Praze 9.6.1952. Vyučil se nástrojářem. K divadlu a herectví se dostal úplnou náhodou, když se přihlásil...
-
…a pak, že je na vesnici čistý vzduch…
MichelleM||Vypiš se z toho
…….a pak že je na vesnici čistý vzduch……. Tak jsem si dnes zapomněla zavřít okno v ložnici dřív, než...
-
Recenze knihy – Liška
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Britský spisovatel a novinář Frederick Forsyth napsal již mnoho knih, ze kterých mne nyní zaujal a nejnovější kniha s názvem Liška....