… oni přijdou sami a nebudou nic chtít, píše v novém blogu Lopinka.
PŘÁTELÉ SI NEKOUPÍŠ
Dnešek mi připravil neuvěřitelné překvapení. Nejdříve ohromná radost ze splněného snu mé kamarádky a poté rána v podobě uvědomění …. Začala jsem přemýšlet nad tím kolik přátel vlastně mám. Kolik jich potřebuji a kteří z nich mi oplácejí to, co dávám já jim. Jednou mi kdosi řekl, “přátele si dárky nekoupíš, oni přijdou sami a nebudou nic chtít.” V té době mi to přišlo velmi kruté a nevěnovala jsem tomu příliš velkou pozornost. S odstupem času a po letech hledání, zklamání a zkoumání mohu říct, byla je a bude to pravda.
Když se vrátím k mému uvědomění, musím vám říct, že závěr byl velice překvapivý. Z velkého počtu lidí, kteří se mnou prožívají letmo můj život a někteří jej prožívají z velké blízkosti, zbyli dva … respektive dvě. Dvě přítelkyně, které jsou vždy, tam kde mají být, vyslechnou, utěší, poradí a hlavně jsou mé. To, co dávám vracejí aniž bych to vyžadovala. Jsem tu pro ně a ony to ví. Smějí se se mnou a nikdy nedovolí, abych padla na dno.
Vždy jsem si myslela, že potřebuji spousty přátel a že mě nikdy neopustí a budou stále se mnou. Dnes jsem ale pochopila, že i když splníte největší sen pod sluncem, neznamená to, že se vám to jednou vrátí a že najednou budu já a jen já a nikdo jiný. Rozhodně nechci ostatní přátelé odsuzovat, odstranit nebo s nimi dělat jakékoliv jiné věci na od … :-). To ne, nezaslouží si to, ale s příchodem dnešního dne už o trochu lépe vím, jak rozdělit sebe mezi ně. Je krásné mít spousty přátel na oslavě, v telefonním seznamu na facebooku, ale je také správné mít jen ty své blízké.
Možná je to částečně závist, zloba, ale na druhou stranu je to vystřízlivění a pochopení. Každá máme své nejbližší. Možná se ptáte, jak se poznají? Jsou s námi celý život? Kde se vlastně berou? Z mého pohledu je se jedná o takové malé manželství. Nejprve na sebe prostě narazíte, sblížíte se a jednoho dne zjistíte, že právě ona je ta přítelkyně, která s vámi zůstane a pustí vás tak hluboko, jak pustíte vy jí. Najednou přijdou zdánlivě nudné večery, které dokáží obrátit v parádní zábavu nebo jen tupé zírání do hrníčku od kávy, ale někde hluboko víte, že zrovna dnes to má tak být.
Těmto dvěma úžasným ženám, bych chtěla poděkovat, za to že jsou a budou tu pro mě, jako já pro ně … Děkuji dámy a ostatním bych chtěla vzkázat, že jsme teprve na začátku a třeba již brzy se dostaneme blíže k “manželství” a o to vlastně jde, ne? 🙂
Zdroj foto:Pixabay.com
