Když jsem včera psala příspěvek ke Světovému dni léčby zvukem, o kterém jsem neměla doposud žádné ponětí, zaujalo mne pár informací, které se týkají tohoto tématu, tak jsem si řekla, že by možná zaujaly i někoho dalšího.
Existuje mnoho technik léčení zvukem. Jsou postavené na samohláskách a jejich kombinacích. Velmi podrobně se jimi zabývá ve své knize Healing sounds Američan Jonathan Goldman, který se celý život věnuje léčivým zvukům, tradicím a frekvencím. V podstatě jen oživuje pradávné akustické rituály, jejichž cílem byla harmonizace konkrétních energetických center, tělesných orgánů a endokrinních žláz.
Ve své knize Roar of Silence další výzkumník Don Campbell definuje tónování jako vědomé prodloužení zvuku pomocí dechu a hlasu. Přibližuje čtenářům pradávné posvátné pěvecké techniky, aby mohli opět dostat do rovnováhy mysl, dech, srdeční tep a vůbec celý energetický systém.
Britská akademie zvukové terapie zase používá tradiční védický systém tónování na čakry. Každý konkrétní tón rezonuje s určitou čakrou, které se tak postupně dostává do rovnováhy. Stejně tak je možné pomocí samohlásek rozvíjet parapsychologické schopnosti.
Například pro jasnozřivost platí samohláska I, pro jasnoslyšení E, pro srdeční centrum, které rozvíjí inspiraci, je vhodné pracovat se samohláskou O. Abyste mohli rozvíjet telepatii, je důležité pracovat se samohláskou U.
Zvuk je určitá forma energie, která se dostává hluboko do buněčných struktur.
Na zvuk reagujeme, i když některé frekvence neslyšíme.
Naše buňky zvukové vlny a vibrace absorbují, ale také je vydávají.
Zvuk můžeme přirovnat k živinám – některé zvuky nabíjí náš mozek a nervový systém.
