Josef Hlinomaz se narodil v Praze 9. října 1914. Narodil se do hudebnické rodiny, jeho otec Václav Hlinomaz (1873 – 1941) byl učitelem a hudebním skladatelem. Mládí prožil na Dobříši a v Příbrami, kde absolvoval reálné gymnázium a vystupoval u ochotníků. Po otci zdědil hudební, malířské a herecké vlohy. Odešel do Prahy a studoval dva roky kreslení na Uměleckoprůmyslové škole, z níž odešel kvůli velkým neshodám s pedagogy. Přešel raději na Státní konzervatoř, kterou úspěšně ukončil v roce 1940.
Do konce okupace hrál v divadlech v Kladně (1941 – 1942), Pardubicích (1942 – 1943), Plzni (1943 až 1944) a hostoval v pražském Vinohradském divadle (1944). Po válce působil na Kladně (1945 – 1946), Realistickém divadle (1946 – 1947), Divadle satiry (1947 – 1948), Národním divadle (statoval v něm již za studií; 1. 10. 1949 – 31. 7. 1950), Pražské estrádě (1951 – 1954), Divadle satiry (1954 – 1957) a v hereckém souboru Filmového studia Barrandov (1958 – 1978), kde byl činný až do své předčasné smrti.
Hereckou doménou byly pro Hlinomaze postavy zrnitých, rázovitých a svérázných postav bodrých tatíků, veselých mužů i barbarských záporáků. Jeho herectví tkvělo v zajímavě zabarveném hlase, pohybové a mimické zdatnosti, klaunství, živelném humoru a občas také v improvizaci. V začátcích často vystupoval s Vladimírem Dvořákem.
Kromě herectví měl Josef Hlinomaz druhou velkou lásku – malířství. Zasvětil mu svůj volný čas již od druhé světové války. Jako malíř tvořil naivistu s originálním humorem, poetikou a groteskně – fantazijní přeludy. Sám se nazýval surneonaivistou (bylo o tom natočeno několik dokumentů, např. DVOJÍ ŽIVOT JOSEFA HLINOMAZE). Ilustroval také řadu knížek, třeba Poláčkův oblíbený román „Bylo nás pět“ (1967). Přispíval rovněž svými články a fejetony do novin. Hlinomazův život se předčasně uzavřel při dovolené v jugoslávském Splitu, kdy podlehl 8. srpna 1978 záchvatu a doslova mu „puklo“ srdce ve věku nedožitých šedesáti čtyř let. Jeho pozůstalost uspořádal a knižně vydal Jan Krůta v knížce „Majoucta“ (1992, 2004) a jeho vzpomínky na návštěvu New Yorku vyšly jako „Neuvěřitelný návrat“ (2003).
Zemřel 8.8.1978
