Mezinárodní den romského jazyka si připomínáme právě dnes – 5. listopadu. Mezinárodní den má oslovit nejen Romy, ale i širokou veřejnost a vzbudit v ní větší zájem. Přídechové hlásky a osmý pád – to jsou některé z rozdílů mezi češtinou a romštinou. Příbuznými jsou indické jazyky, jako je hindština nebo bengálština.
Romský jazyk je stále více na ústupu, a proto se lingvisté snaží vyučovat jej i ve školách, a pořádají jazykové kurzy pro širokou veřejnost. Počet mluvčích romštiny se zdaleka nerovná počtu Romů. V Evropě romsky mluví přibližně 4.5 milionů lidí.
Prapříčinu lze podle jeho slov hledat už v dobách Marie Terezie a její částečně asimilační politice, v jejímž rámci byly uplatňovány tlaky na omezení aktivního používání romštiny. Vzhledem k postavení svých mluvčích v zemích, kde žijí, patří romština všude na světě mezi menšinové jazyky. Dospělí mluvčí romštiny jsou všude na světě minimálně bilingvní – vedle romštiny jako mateřského jazyka každodenně používají i jazyk(y) okolního, majoritního obyvatelstva.
V Česku se romština vyučuje nejčastěji na úrovni vysokých škol. Jde o základní kurzy jazyka v rámci studijních programů s pedagogickým, případně antropologickým zaměřením na několika VŠ v Čechách i na Moravě. Výjimečným je studijní obor romistika na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nabízející extenzivní studium jazyka, historie a kultury Romů – studenti jsou zde vedeni k plynnému ovládnutí severocentrální romštiny a základní znalosti v evropském měřítku mnohem rozšířenější romštiny olašské.
