Slovanští věrozvěstové Cyril (narozen jako Konstantin) a Metoděj (narozený jako Michal) byli dva ze sedmi synů byzantského úředníka Lva ze Soluně. Na základě jejich znalosti slovanského jazyka a historických pramenů se soudí, že jejich matka Marie byla Slovanka. Mladší z bratrů, Konstantin, byl teologem, řečníkem, polyglotem, a patřil proto k nejvzdělanějším učencům své doby. V Konstantinopoli vyučoval filozofii. Starší bratr Metoděj vystudoval práva a po studiích se, stejně jako jeho otec, věnoval státní správě.
Na Velkou Moravu přišli Cyril a Metoděj jako věrozvěstové v roce 863. Velkomoravský kníže Rostislav poslal o rok dříve byzantskému králi Michaeli III. poselství s žádostí o vyslání učeného církevního hodnostáře, který by zde položil základy církve. Velkomoravští již znali franské učení, ale kníže se obával východofranského vlivu.
Císař a patriarcha Fotios této prosbě rádi vyhověli, aby rozšířili vliv Konstantinopole i za Alpy, a jako misionáři byli vybráni bratři Konstantin a Metodějem, které měl císař v oblibě mimo jiné proto, že nalezli ostatky sv. Klimenta. Na Velké Moravě neexistovaly v té době psané texty, a proto Konstantin pro potřebu slovanského jazyka sestavil nové písmo, hlaholici. Bratři přeložili do staroslověnštiny liturgické texty, které byly na Velké Moravě nezbytné k bohoslužbám. Konstantin, řečený Filozof, sepsal veršovanou předmluvu Proglas k staroslověnskému překladu evangelií. Oba bratři také vytvořili Zákon sudnyj lidem, první staroslověnsky psaný právní text určený civilnímu obyvatelstvu.
Svátek Cyrila a Metoděje slavíme od roku 1863, kdy byly na tento den, přesně tisíc let po příchodu bratří na Velkou Moravu, stanoveny oslavy papežem Piem IX., který tak učinil na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka. V roce 1880 vyzdvihl papež Lev XIII. zásluhy obou bratří a rozšířil tento svátek na celou římskokatolickou církev.
