Smutek je jedna z emocí, stav nálady, který je opakem radosti. Smutek je reakcí na událost, která se nás nepříznivě dotýká, jako je např. ztráta blízkých osob či cenné věci, zhasnutí naděje, křivda, nevděk apod. Smutek z trvalé ztráty něčeho velmi významnéno (např. úmrtí blízké osoby) je vystupňován v žal, též hoře, tedy smutek akcentovaný zoufalstvím nad nenávratnem nejvyšší hodnoty. Nevypořádá-li se člověk s žalem, může se propadat depresi.
Že má smutek svůj mezinárodní den je pro mne osobně tedy novinkou. Ovšem při bližším seznámením se, s čím vlastně je spojen, je to víc jak pochopitelné.
Slaví se už od roku 1996 a cílem tohoto svátku je si připomenout všechny ty, kteří byli zraněni při práci nebo utrpěli smrtelný úraz při práci.
Počet pracovních úrazů na celém světě stále roste. Podle údajů Mezinárodní organizace práce dochází přibližně k 250 miliónům pracovních úrazů ročně. Z toho kolem 340 000 má za následek úmrtí a na 160 miliónů lidí trpí následky těchto úrazů a nemocí z povolání. Další milióny lidí jsou postiženy nepřímými důsledky špatných pracovních podmínek. Tyto statistiky dokazují, že neudržitelné pracovní podmínky začínají být charakteristickým jevem globalizované ekonomiky.
Mezinárodní organizace práce (ILO) slaví tento den zároveň „World Day for Safety and Health at Work“, neboli Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem celosvětově propagovat prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání a zdravé a důstojné pracovní podmínky.
Každý člověk by měl mít právo na bezpečné a zdravé pracovní prostředí. K připomenutí těchto základních práv slouží i dnešní den.
