Velké chilské zemětřesení, které postihlo jih země 22. května 1960, se stalo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením světa. Otřesy o síle 9,5 stupně Richterovy škály vyvolaly až pětadvacetimetrové vlny tsunami, které během pár hodin vymazaly z mapy řadu obcí na pobřeží Chile a zaplavily i část Havaje, Japonska, Filipín a Kalifornie. Počet obětí se odhaduje na dva až šest tisíc, dva miliony lidí přišly o střechu nad hlavou.
Předzvěstí zemětřesení z Valdivie, jak bývá tato katastrofa podle nejvíce postižené oblasti nazývána, byla série otřesů o síle 7,7 stupně Richterovy škály na jihu Chile 21. května v podvečer, kdy se zřítila řada budov a přerušily dodávky vody a elektřiny. To nejhorší ale mělo teprve přijít.
O den později ve tři hodiny odpoledne místního času se země na jihu Chile zachvěla mohutnou silou. Otřesy trvaly asi 14 minut a zpustošily okolí města Valdivia, kde se rázem zřítila velká část domů a ulice města zaplavila řeka. Necelou půlhodinu po otřesech se zdvihla asi desetimetrová vlna tsunami, která vzápětí rychlostí 150 kilometrů za hodinu na pobřeží mezi městy Concepción a Chiloé pohřbila stovky lidí a celé vesnice.
Krátce po půlnoci 23. května dorazila vlna do města Hilo na Havaji, kde si vyžádala přes šedesát obětí. Další mrtvé hlásili brzy z Japonska, kde pohřbila vlna tsunami přes 130 lidí, asi třicet obětí si obří vlna vyžádala na Filipínách a zasáhla i Nový Zéland, ostrov Samoa, Markézy a pobřeží Kalifornie.
Série méně silných otřesů, kolem sedmi stupňů Richterovy škály, pokračovala na jihu Chile až do 6. června. Velkým úsilím se podařilo zabránit hrozícímu protržení jezera Riňihue, kdy se v nebezpečí octilo 100 tisíc lidí.
