20. září – Den malování mandal

Asi nejsem jediná, kdo netušil, že nějaký takový „den“ vůbec existuje, ale je tomu tak.
Datum bylo vybráno na den, kdy bylo založeno Centrum Mandala a údajně je to i den, kdy C. G. Jung namaloval svojí první mandalu.
Slovo “mandala” pochází ze sanskrtu a znamená “kruh – střed”. Motivem kruhu je lidstvo fascinováno od nepaměti, a není divu – vždyť kruhový princip je ve světě skutečně všudypřítomný, ať už ve tvarech, pohybu nebo v čase.
Symbolický význam kruhu vyplývá už z jeho geometrické podstaty dokonale pravidelného tvaru, organizovaného kolem pevného bodu. Jako takový představuje ideální jednotu s pevným středem, a zároveň i nekonečno a věčnost.
Sám vesmír je mandalou, skládající se z mnoha dalších – mezi nimi je i Země. Vše živé se skládá z buněk, které jsou mandalami. Když vhodíte kámen do vody, vytvoří soustředné kruhy – tedy mandalu. Když uvidíte pařez, jeho letokruhy tvoří mandalu, a tak by se dalo pokračovat do nekonečna.
Z toho plyne, že mandala jako forma je starší než historie člověka, neboť je stejně stará jako vesmír sám, jehož hranice je nemožné zachytit, stejně tak jako počátek či konec kruhu.
V různých formách můžeme mandalu najít zřejmě ve všech kulturách po celém světě. Mandala se v rámci lidské historie nejzřetelněji zapsala do tibetské tradice. Klasická buddhistická mandala sestává ze soustředných kruhů, čtverců a dalších symbolů, a představuje jednak obraz světa, ale i lidské nitro a ideál lidské existence stejně tak jako cestu, jak dosáhnout životní harmonie.
Není tedy asi lepšího dne, než je dnes, k tomu, si nějakou pěknou mandalu sami vytvořit. A je zcela jedno, zda si jí sami namalujeme, či použijeme některou z předloh, či zda si jí vyrobíme třeba z korálků, kamínků. Možností je velká spousta a co mandala, to originál.