Ředitelka by měla působit vážně, důstojně a profesionálně. Jenže já mám jednu velkou slabost!
Miluji dobré jídlo, stejně tak čokoládu.
A když jsem narazila na „Den višní v čokoládě“, bylo mi jasné, že tohle je přesně ten typ významného dne, u kterého se nesdílí filozofické myšlenky, ale spíš se sbíhají sliny.
Tenhle „svátek“ nevznikl rozhodnutím OSN, ale spíš kreativitou výrobců sladkostí a food blogerů. V USA ho slaví 3. ledna, u nás ho slavíme hlavně tím, že si prostě dáme něco dobrého.
A upřímně? To úplně stačí. I tohle je svátek hodný oslavy.
Podobně mám slabost i pro další „dny pohlazení“, které se v kalendáři nenajdou, ale v našem životě ano. Třeba 11. 11., kdy se pravidelně a zcela dobrovolně rozplývám nad svatomartinskými víny.
Není to jen o čokoládě – je to o všem, co je výborné, potěší chuťové buňky a hlavně pohladí duši.
Možná bychom si takové malé svátky měli hýčkat víc. Nepřinášejí sice žádná velká poselství, nemají společenskou vážnost, ale zato připomínají radost, která je v dnešní náročné době někdy vzácnější než bonboniéra sama.
A někdy prostě není nutné psát o těžkých tématech.
Někdy stačí čokoláda, na které může ujíždět i šílená ředitelka!
Foto: Lenka Kohoutová (se souhlasem)
