Autorka #scarlettwilkova má dle mého neuvěřitelný um předat čtenáři šokující příběh stravitelnou formou. Proto i na první pohled těžkou tématiku druhé světové války na území Smolenska a následné praktiky komunistické období u nás mohou s klidným srdcem přečíst i ti, kteří mají jindy problém překousat se mnohdy drastickými a krutými scénami v podobně laděných románech.
Román o tom, “jak složitý život může být, jak těžká rozhodnutí člověk musí udělat, jak málo může ovlivnit, co se s ním stane, kam ho mocní pošlou, co mu přikážou činit. A on to pak činí a připadá si přitom jako sněhová vločka, která se bezmocně zmítá ve vánici (str. 214).”
Hlavní hrdinkou příběhu je podivínská kráska Neonila, jenž se díky svému povolání dostává do blízkého kontaktu s válečnou vřavou, bohužel se dost angažuje i na straně nepřítele, ač já sama jsem to vnímala spíše tak, že to nezamýšlela nijak špatně či prospěchářsky, ba naopak. Brala své pečovatelské nadání jako poslání. Vždyť i její pozdější druh Emil se ve wehrmachtu ocitnul ani nevěděl jak. Nicméně přesně tohle se mezi lidmi nezapomíná a už vůbec neodpouští. O tom se ostatně Neonila přesvědčí na vlastní kůži…
Že skončila válka a nastane klid? Kdeže…Úprk před jasným lynčem Neonilu zavane až do odlehlé časti Beskyd. A lidé ze Sudet to měli po válce snad ještě tisíckrát horší. Žádná růžová budoucnost je nečekala.
Těžko, přetěžko se čtenář vyrovnává s Neonilým vztahem vůči vlastní krvi. V průběhu celého příběhu na mě působila obzvláště chladně, možná i zcela postrádajíc výraznějšího citu vůči svým nejbližším. Takto rozporuplnou hlavní hrdinku jsem snad ještě nezažila. Na jednu stranu jsem se snažila ji v mnohém pochopit, na druhou mě to stálo obrovské úsilí.
Hned v úvodu jsem oněměla hrůzou, protože se mi s příběhem propojil známý film „Volyň“. Naštěstí se vyprávění stočilo jiným směrem, sic neméně příjemným. Román je to bravurní a já jej musím doporučit stejně jako autorčinu prvotinu „Až uvidíš moře“.
Hodnocení: 5+/5 🌟🌟🌟🌟🌟
Sledovat mě můžete na IG: @denisinsvet_denicek
Foto: Denisa Šimíčková
Téma hodně zajímavé, musím se podívat v knihovně, jak na tom s knížkou jsou.
To může být opravdu zajímavé.
Nedávno jsem knihu četla, zajímavý děj a čtivě napsané. I já jsem sem vkládala recenzi :-). Od stejné autorky jsem dříve četla Až uvidíš moře, mohu jen vřele doporučit.
JO, já si říkám, že jsem to tu snad četla, hurá, tak se nepletu.
ano, není to moc dlouho 🙂