Píše se rok 1982 a v patnáctileté Janě se kromě dospělosti probouzí i poznání, že s minulostí její rodiny není cosi v pořádku. Otec před rokem zemřel a v matčině ložnici se ukrývá sešit plný nepochopitelných zápisků. Prarodiče se chovají přinejlepším výstředně a mluvit před nimi o některých tématech je tabu. Jana dospívá v totalitním bezčasí, přesto není otupělá – a tak se pouští do pátrání. Dokáže najít pravdu o rodinné historii i vlastní identitu?
Knihu jsem přečetla doslova jedním dechem, možná i proto, že i mně bylo v roce 1982 krásných 15 let. Máme tu vylíčený život v totalitě a kdo si to prožil, ví, že se to autorce povedlo zaznamenat opravdu pravdivě a krutě, protože takové to také bylo. A nikdo nechtějme, aby se to vrátilo. “Taková byla doba…a vlastně pořád ještě je, moc se toho nezměnilo. Jedině my se můžeme změnit.” To považuji za hlavní myšlenku, sice z roku 1982, ale udávání, pronásledování a tresty za jiné politické názory se můžou stát smutnou realitou v každé době. Nešlo neptat se, zda i dnes je pravda k dostání?
Zaujalo ma to veľmi
už teď mě zajímá konec
Tak šup, šup….sehnat někde knížku
Ale nemáme to, škoda
Tohle musím sehnat, díky za tip
Tak to je vážně škoda, knížka se četla velmi pěkně