Někteří naši klienti, když se k nám nastěhují, potřebují čas, aby si zvykli na nové prostředí. Než se zorientují, občas trochu bloudí. Proto dáváme na dveře obrázky nebo fotografie, které jim pomáhají najít svůj pokoj. I tak se ale stane, že někdo vejde omylem do cizího pokoje, ulehne na postel a usne.
Jednou za mnou přišel klient a povídá:
„Já mám v posteli ženskou! Kdyby to bylo před dvaceti lety, zajásal bych, ale teď? Já ji ani nedokážu vyhodit. Tvrdí, že je to její pokoj a že mám odejít já.“
Klientce jsme vysvětlili, že se spletla, odvedli ji zpět do jejího pokoje, převlékli postel a snad už si klient svůj pokoj zamyká.
Úsměvná historka je to až nyní, vlastně úsměvná nebyla v danou chvíli vůbec. Dnes se na to dívám už s odstupem a téma trochu zlehčuji.
Foto: freepik.com
