Stejně jako o Vánocích zdobíme stromeček a jíme kapra, tak i Velikonoce mají své tradice.
Málo z nás je ale dodržuje a někteří je dokonce neznají. Oživte si letos i Vy Velikonoční svátky a udělejte si v rodině své zvyky a tradice.
Zelený čtvrtek
Název vzniknul pravděpodobně z toho, že se v dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava (zelenina).
Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. |
Hospodyně vstávaly časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. |
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos. |
V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. |
Odpoledne se nepracovalo. Pekly se Jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví. |
Ranní mše se koná pouze v biskupských chrámech. Při této mši se světí svaté oleje (olej křtěnců, svaté křižmo a olej pro nemocné). |
Při večerní mši naposledy zvoní zvony a pak “odlétají do Říma” až do bílé soboty – po tuto dobu jsou nahrazovány řehtačkami a klapačkami. |
Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. |
V tento den se také koná obřad mytí nohou. |
Velký pátek
Název byl odvozen od velkého tajemství. Velký pátek je připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista, proto je prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií odpoledne ve tři hodiny zemřel Ježíš na kříži. Proto se přibližně v tento čas věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě – není to běžná mše, otvírá se smysl utrpení a smrti Krista při čtení Bible, připomíná se pokleknutím před křížem, přednáší se modlitby za velké bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota křesťanů a jiné). V mnohých kostelech se koná tento den ještě pobožnost křížové cesty. Součástí pobožností bylo také odhalení a uctění svatého kříže.
K tomuto dni se pojí mnoho pověr a zvyků. Věřilo se např. v magickou sílu země, která se na Velký pátek otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník. |
Velký pátek je také postním dnem – postem od masa a újmy v jídle. |
Lidé vstávali před východem slunce, chodili se mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi. |
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů. |
V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem. |
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí. |
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí. |
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve. |
Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz. |
Bílá sobota (letos 4. dubna)
Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se tento den zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.
Zvyky a tradice na Bílou sobotu |
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. |
Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. |
V sobotu se také uklízelo, bílilo. |
Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí anebo vázaly březové metličky a zdobila se vajíčka. |
Velikonoční neděle (letos 5. dubna)
Kristus vstal z mrtvých za svítání “prvního dne v týdnu” neboli “prvního dne po sobotě” (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému “lámání chleba” a tento den nazvali “dnem Páně”.
Tradice na Boží hod velikonoční |
Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů – beránek, mazanec, vejce, chleba, víno. |
Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje. |
Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla. |
Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. |
Pečou se velikonoční beránci. |
Velikonoční pondělí (letos 6. dubna)
Tento den je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují. Za to dostanou malovaná vajíčka. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.