Stejně jako o Vánocích zdobíme stromeček a jíme kapra, tak i Velikonoce mají své tradice.
Málo z nás je ale dodržuje a někteří je dokonce neznají. Oživte si letos i Vy Velikonoční svátky a udělejte si v rodině své zvyky a tradice.
Zelený čtvrtek
Název vzniknul pravděpodobně z toho, že se v dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava (zelenina).

Lidé v tento den   vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila   onemocnění šíje a dalším nemocem.
Hospodyně vstávaly časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly   vos.
V Orlických horách   házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý   rok voda.
Odpoledne se nepracovalo.   Pekly se Jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta.   Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.
Ranní mše se koná pouze  v biskupských chrámech. Při této mši se světí svaté oleje (olej křtěnců,   svaté křižmo a olej pro nemocné).
Při večerní mši naposledy zvoní zvony a pak “odlétají do Říma” až do bílé soboty   – po tuto dobu jsou nahrazovány řehtačkami a klapačkami.
Podle tradice, když zazní   zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde   se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
V tento den se také   koná obřad mytí nohou.

Velký pátek
Název byl odvozen od velkého tajemství. Velký pátek je připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista, proto je prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií odpoledne ve tři hodiny zemřel Ježíš na kříži. Proto se přibližně v tento čas věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě – není to běžná mše, otvírá se smysl utrpení a smrti Krista při čtení Bible, připomíná se pokleknutím před křížem, přednáší se modlitby za velké bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota křesťanů a jiné). V mnohých kostelech se koná tento den ještě pobožnost křížové cesty. Součástí pobožností bylo také odhalení a uctění svatého kříže.

 
K tomuto dni se pojí mnoho pověr a zvyků. Věřilo se např. v magickou sílu země, která se   na Velký pátek otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze   kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.
Velký pátek je také postním dnem – postem od masa a újmy v jídle.
Lidé vstávali před východem slunce, chodili se mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu,   to je mělo ochránit před bolením zubů.
V krajích   s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile   ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na   čarodějnice a uhranutí.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní   i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě   sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.
 

Bílá sobota (letos 4. dubna)
Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se tento den zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.

Zvyky a tradice na   Bílou sobotu
Z ohořelých dřívek se   vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem   z posvěceného ohně se posypaly louky.
Někde se uhlíky dávaly za   trám do domu, aby ho chránily před požárem.
V sobotu se také   uklízelo, bílilo.
Připravovalo se a chystalo.   Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy,   pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky   z vrbového proutí anebo vázaly březové metličky a zdobila se   vajíčka.

Velikonoční neděle (letos 5. dubna)
Kristus vstal z mrtvých za svítání “prvního dne v týdnu” neboli “prvního dne po sobotě” (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému “lámání chleba” a tento den nazvali “dnem Páně”.

Tradice na Boží hod velikonoční
Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů – beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje.
Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.
Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě   a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Pečou se velikonoční beránci.

Velikonoční pondělí (letos 6. dubna)
Tento den je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují. Za to dostanou malovaná vajíčka. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
 
 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account