K dnešnímu dni vyjadřuji díky všem, kteří oslavují svátek Valentýna sami k sobě. Je hrozně bezva číst a vnímat kolem i tento způsob, jak se mít rád. Stačí otevřít emailovou schránku a už se to sype. Rady a návody. Některé vyloženě pobaví, ale jiné promluví k duši. To si pak člověk řekne: ,,Páni!“.
Úmyslně se vyhnu doporučení ke koupi jedné věci. Ale zamýšlím se nad popisem trnité cesty k sebelásce. Všímám si toho poslední dobou, čím dál tím více. Je to jako lavina. Nejen teď, ale celý rok. Mít se rád. Jak se mít rád. Naučte se sebelásce. Možná aktuální trend? Vztahy již aktuální nejsou? Teď si uvědomuji, že mě to zřejmě ovlivnilo více, než si myslím. Protože o tom právě píšu 😀
Takže je to vůbec dobře? Nestalo se z toho všeho vlastně něco všedního a nevýjimečného? Každý jsme jedineční a uchopit lásku k sobě samému nelze jednoznačně a podle návodu. Musíme na to přijít sami. Přijít na to, jak. A když se to delší dobu nedaří, neuchýlíme se k radám autorů článků? Asi špatný způsob. Ale zřejmě právě díky těmto článkům pocit umíme správně pojmenovat a nestydíme se za něj. Je to těžké pořízení a vlastně i moje docela obtížné zamyšlení. 😀
Né, v každém případě je důležité mít se rád. Ať každý vidí, jak si sebe vážíme. Přeji hezký den sebelásky. 😉
Obrázek: unsplash.com
