Jedna milá žena mi nedávno připomněla velkou pravdu – při uklízení se natropí největší bordel. Včera vzala babi děti ven na procházku – super, zkusím to doma malinko pofackovat! Vyperu, setřu, uklidím nádobí. Chystám vysavač, mop, vytahuji čistící prostředky a tak. Při vyndávání prádla z pračky mě praští do očí špinavá záclona v koupelně a zaprášená garnýž. Ok..mohla bych aspoň vyprat tu záclonu a otřít prach na garnýži. No jo, ale přece nebudu prát jenom jednu záclonu. Sundám tedy záclony i závěsy v celém baráku.
Při otírání garnýže zjistím, že ty kroužky na záclonu budou chtít pořádně omýt v umyvadle. Sundávám celou garnýž a omývám kroužky. Mezitím zaregistruji nánosy prachu na skříňkách a začíná tzv. houbičkyáda (tj. beru houbičko, co mi pod ruce přijde) Tý jo, ale když už to mám sundané, chtělo by to omýt okno a žaluzie. Alespoň zevnitř. Mám vlastně ten nový ještě nepoužitý parní čistič na okna – rozbaluji ho a dávám nabíjet baterii, to chvíli potrvá, tak zatím pojedu postaru. Chystám se na věc a u toho vymetám pavučiny. No jo, ale co ostatní okna…to by chtělo taky rovnou umýt, když už mám sundané ty záclony. Umývám okno zevnitř – sakra, ale zvenčí jsou teda hrozně zahnojený, beru to i zvenčí (zatím jen v koupelně). Mezitím se vrací babička s dětmi, v baráku je umyté částečně jen koupelnové okno, všude bordel větší jak předtím, setřeno není, nádobí všude na lince…no nic, zkusím pokračovat s dětmi. Michal se snaží hlídat Josefí, Mirdík asistuje.
Zmáknu aspoň ložnici a už se stmívá. Konečně se nabilo to udělátko na okna. No což, dodělám to zítra po obědě, až půjde Josefí spinkat. DNES: Je po obědě, Josefí spinká a já nemám po částečně probdělé noci s naším andílkem morál, se do toho pustit. Takže koukám skrz zasviněná okna bez záclon ven na to hnusné počasí a na všechno se můžu vy…. PS: vědeli jste,že slovo “garnýž” se píše přesně takto? Já dodnes žila v domění,že je to gárnyž ????
