Dlouho jsem s Vámi nebyla v kontaktu, měla jsem hodně složité pracovní období. Ale každopádně jsem si srovnala své priority a jsem zpět, mezi Vámi. Vnouček Jonášek roste jako z vody, už bude mít v dubnu 2 roky. Na srpen si objednal sestřičku nebo bratříčka – všichni se moc těšíme. A díky tomu všemu jsem poznala, že to nejcennější co mám je rodina. Tak si to prostě užívám. Jsme zdraví, to je asi nejdůležitější, máme se rádi, máme kde bydlet a moc moc se těšíme na letní dovolenou. Jsem ráda, že mám i Vás a mohu se s Vámi o své pocity podělit. V sobotu jsme byli s naším miláčkem na stříhání a jako typický chlap se zachoval i on. Urazil se nad tou příkoří, útočiště našel (jak jinak) u páníčka a má skvělého parťáka (vypiplaného kocourka, kterého opustila nemocná maminka). Jsme rádi za oba naše zvířecí kluky. Už se zžívají i s Jonáškem. Zatím se trošku obáváme je nechat o samotě. Dnes oslavíme manželovy 54 narozeniny a jsem hrozně ráda, že mne provází životem více než 30 let (děsný co?). Mám ho moc ráda – možná i víc než na začátku té naší dlouhé cesty.
