Nastávající maminka začne pravidelně chodit na těhotenské prohlídky. Má za sebou třeba už 12 týdnů a 2 dny těhotenství, do kartičky jí gynekolog k datu prohlídky napíše 12t + 2. Všechno se zdá být v pořádku do chvíle, než gynekolog otevře pusu a mluví o tom, že je maminka ve 12. týdnu a že miminko je přesně tak velké, jak by v této době mělo být. Jak je to možné, že je matka ve 12. týdnu, jestliže má za sebou už 12 týdnů a 2 těhotenství? Tohle by přece měl být její 13. týden, ne?
Řada gynekologů se tak zdá být úplně z jiného světa. A nejspíš v roce 2018 má stále za to, že žije ve 20. století. Horší je, že toto své pomatené vnímání času hustí do matek víc jak 30 týdnů, než maminky porodí. (Jestli máte dojem, že jsem se spletla, že žena je těhotná 40 týdnů, tak nespletla. Ke gynekologovi přece nechodíme během menstruace, ani hned, jakmile otěhotníme.)
Celý tento zmatek pak vyústí v jediné. Maminka již s děťátkem v náručí vybírá v obchodě pro dítě přesnídávky. Na těch bývá napsáno, že jsou vhodné od ukončeného 4. měsíce a podobně. Ale kdy má dítě vlastně ukončený 4. měsíc? Je to v době, kdy jsou mu 4 měsíce nebo 5?
Zkrátka to pak chvíli trvá, než se některé maminky vrátí do reálného stavu bez těhotenských prohlídek a konec 4. měsíce nastane v okamžiku, kdy jsou dítěti 4 měsíce. A vlastně se jim vůbec nemůžeme divit. Vždyť slovo lékaře je povětšinou slovo svaté. 😉
Také jste v těhotenství nad svým gynekologem kroutily hlavou?
