Podeváté zvítězila Bára Špotáková v anketě Českého atletického svazu “Atlet roku”, která je již tradičním slavnostním ukončením atletické sezóny. Tohto roku se českým reprezentantům nadmíru dařilo, když přivezli z různých světových vrcholných akcí řadu medailí a překonávali letité národní rekordy.
Letošnímu ročníku zmíněné ankety kralovali oštěpaři, členové pražské Dukly. Na slavnostním galavečeru zmíněné ankety, který se konal 11. 11. 2017 v pražském hotelu Ambassador, na prvních třech místech se umístili naši nejlepší v hodu oštěpem. Kromě Báry – která po deseti letech obhájila zlatou medaili na srpnovém mistrovství světa v Londýně a v září se pak v Curychu radovala ze zisku své páté trofeje v Diamantové lize -, se do nejlepší trojici atletů dostali Jakub Vadlejch a Petr Frydrych. Oba svěřenci Jana Železného – který již popáté získal ocenění “Trenér roku” – také zazářili na výše uvedeném světovém šampionátu v Londýně a v osobních rekordech vybojovali medaili – Jakub stříbrnou a Petr bronzovou.
“Musím říct, že toto vítězství na Atletovi roku je pro mě tím nejcennějším. Zvlášť v tomto roce bylo nesmírně těžjé dostat se jen do první desítky, protože si myslím, že tato sezóna byla velmi úspěšná nejen pro mě, ale i pro řadu dalších atletů. Na letošním světovém šampionátu se opět ukázalo, že Londýn je pro mě opravdu osudovým stadionem,” řekla Bára, kterou trénuje Rudolf Černý.
Maminka čtyřletého Janka se však nikdy nezapomene poděkovat za podporu hlavně své rodině a také svým fanouškům:
“Jsem nesmírně vděčná své rodině, která mi stále vytváří dokonalé zázemí, abych mohla na takové úrovni závodit. Můj partner, Lukáš, je již mým tradičním ´talismanem´ na různých světových závodech, syn Janek mi už také fandí, obě babičky mi ohromně pomáhají s hlídáním a v celé rodině mám velkou podporu 🙂 V pražské Dukle mám také ideální podmínky na tréninky a v tom, abych mohla skloubit povinnosti mámy a vrcholový sport, mi také ohromně vyjde vstříc můj trenér, Rudolf Černý – i jemu patří můj obrovský dík! A samozřejmě všem svým fanouškům, kteří mi drží palce i na portálu ŽENY s.r.o., moc děkuji za podporu 🙂 Věřím na sílu energii mezi lidmi a pokaždé to vnímám na velkých světových závodech, jak mi lidé doma drží palce:-) I díky takové podpoře od lidí pak mohu hodit oštěp daleko :-),” dodala s úsměvem Bára.
V rámci zmíněného galavečera však Bára, spolu s Jakubem Vadlejchem, mile překvapili publikum a televizních diváků i svými “nesportovními” výkony: oba zazpívali atletickou verzi známé písně Miroslava Žbirky: Čo bolí, to prebolí – a sklidili velký aplaus 🙂
“Jaké to bylo, zazpívat v přímém televizním přenosu?”, zeptala jsem se ještě na závěr Báry.
“Když jsem dostala nabídku zde zazpívat, nejdřív jsem si myslela, že to mám trošku jako za trest, protože to jsou samozřejmě nervy… A ve zpěvu nejsem jako ryba ve vodě… Písničku jsme vybírali společně, mám ji i Mekyho Žbirku, ráda, ale poté, co jsme ji vybrali, tak jsem zjistila, že většinou, když tu píseň zpívám, tak zpívám jeho hlas a ne ten, který je pak v duetu o hodně výše. Což mě pak trošku překvapilo, ale dostala jsem to ze sebe. Ovšem musela jsem se nejdřív zbavit studu, protože tak vysoko nezpívám. Ale publikum tady bylo v něčem podobné, jako na atletických závodech a když začalo spontánně tleskat, jako při roztleskávání, když jde oštěpař na pokus, tak to nám pomohlo. I když ve zpěvu zdaleka nejsem tak sebevědomá, jako v atletice 🙂 Ale nakonec to byl krásný zážitek a jsem ráda, že jsem se nechala přemluvit, abych do toho šla 🙂 A že bych do toho ještě někdy šla znovu? Asi už ne, vždyť opakovaný vtip už není vtipem… Asi budu někdy jen tak zpívat jen s mou oblíbenou skupinou Tři sestry, jestli mi to Fanánek ještě dovolí anebo budu zpívat i nadále jen svému synkovi, Jankovi 🙂
Eva
Foto: Archiv Českého atletického svazu a Eva K.
