Věty, které by mámy neměly říkat: Moje úvahy a zkušenosti
K napsání tohoto článku mě mimo jiné inspirovala moje kamarádka, která mi napsala, jak o sobě pochybuje, že “to” nedělá dobře a že spousta jejích kamarádek “to” dělá lépe. Ano, “to” je maminkování. Kromě toho, že jako máma je skvělá, což jsem jí i odpověděla, mě to donutilo přemýšlet o větách, které bychom my mámy prostě říkat neměly. O sobě, o druhých mámách, ostatním lidem…
Věřím, že se spoustě z vás trefím do vkusu a spoustě z vás ne. Každá to máme jinak. Já jsem po čtyřech letech s dětmi doma dospěla do vyrovnané fáze, kdy vidím, že moje děti jsou veselé, komunikativní a rozhodně nejsou zanedbané, takže se zdá, že to dělám dobře. Možná jinak než spousta jiných maminek, ale o nic hůř.
Věta číslo jedna: Nejsem dobrá máma
Základní pravidlo pro přežití na mateřské je “Neukazujte slabost a (hlasitě) o sobě nepochybujte!” Proč? Zaprvé, děti jsou malí sensibilové a číhají na naši slabost a jen ji odhalí, náležitě toho využijí (mají zbraně, které ani na černém trhu nekoupíte!). A zadruhé, zavdáte příčinu všem dobrákům v okolí, kteří přispěchají s radou, pomocnou rukou a začnou o vás pochybovat. A to ne! Myslíte, že všechny ty supermatky jsou fakt tak super, jak o sobě tvrdí? Nejsou! Ale kdo to dokáže? Každá máme občas doma bordel, děti k snídani starou koblihu místo nutričně vyvážené hostiny, ne vždycky se dětem osm hodin v kuse věnujeme dle zásad Márie Montessorovic a prostě jim pustíme Mášu nebo Shreka.
Na kvalitu mámy nejsou tabulky, jediný ukazatel “dobromámovství” je šťastné dítě a já myslím, že pro to děláme maximum, ne?
Věta číslo dvě: Jsem lepší máma než ostatní
Nesrovnávejte se a nepovyšujte se! Můžeme si stokrát myslet, že máme vychovanější děti, umíme lepší přesnídávku a že to máme prostě víc pod kontrolou než ostatní matky. Ale je největší podpásovka, vlastňák a střílení do vlastních řad říkat tohle nahlas. Jsme jeden tým, mamas! Já věřím, že všechny děláme, co můžeme. Každý má jinou startovací pozici, geny, podmínky, náturu… Ale být máma je srdcovka, tady nejde o plnění plánu, tady jde o to, aby na konci dne byli všichni v plus minus stejném tvaru jako ráno.
Věta číslo tři: To pochopíš, až budeš taky máma
Být máma není víc! Je sice pravda, že někdy si o to někteří trochu říkají, zvlášť když bezdětní mají tendenci radit dětným nebo jim organizovat život. Ale i tak! Někdy ta rada nemusí být úplně od věci, často stačí nezaujatý pohled zvenčí a přijde s nápadem, který může pomoct. A nikdo neříká, že ty rady musíte brát vážně, ne?
Věta číslo čtyři: Ty se flákáš v práci, to já tu s dětmi dřu jak barevná
Porovnávat den strávený s dětmi s dnem stráveným v práci nejde. Je to jiné. A já nemám pocit, že s dětmi dřu, že je to mazec, že padám na hubu. Ale náročné to je. Co se ale vždycky snažím vysvětlit Honzovi, je jednak to, že s dětmi nemůžete vypnout. Pak je tu ten stereotyp, který může být ubíjející. A třetí věc, která může přihrát body pobytu v práci, jsou lidi. Kolektiv, kolegové, kamarádi.
Věta číslo pět: Šaty, rtěnka nebo lodičky? To není nic pro mě, pořád někde běhám s dětmi…
Máma musí být praktická svým přístupem k životu, ne vzhledem! Nezabere to skoro žádný čas, nestojí to moc peněz a udělá to velkou šou! Já osobně se nalíčená cítím, že bych mohla skály lámat a zlobivé sígry na pískovišti pohledem pálit.
Věta číslo šest: Budu to dělat úplně jinak než moje máma
Takhle skvělé, dokonalé a úžasné jsme díky našim mámám. Ano, porodila jsem svoje první dítě ve věku, kdy na moji mámu už házela drzé ksichty desetiletá Katuška, ale vím jistě, že moje máma odvedla skvělou práci. A kdybych měla podle ní dělat jednu jedinou věc ve výchově malých Osiček, tak to bude to, že s dětmi JSEM.
Věta číslo sedm: Za nás tohle nebylo a taky jsme přežili a dospěli
Doba se změnila, pokrok nezastavíš, vyber si z něj, co potřebuješ, a pokud máš pocit, že pro tebe a tvoje dítě je nejlepší volba oběd ve skleničce, využij možnosti, že jich je na trhu několik desítek různých druhů!
Věta číslo osm: Co mám děti, nikde jsem nebyla ani sama nebo s manželem, jsem s nimi pořád
Potřebuju vědět, že v blízké nebo vzdálené budoucnosti si od nich chvíli odpočinu. Nestala jsem se mámou a neškrtla všechny svoje dosavadní role. Pro maminkovské chvíle se při těchto nemaminkovských totálně nabíjím.
Závěr
Tak co vy na to? Souhlasíte nebo nesouhlasíte? Máte nějakou svoji větu, u které se štětíte?
Další články o tom, že mateřská může být dovolená, najdete na www.mama-live.cz
zdroj foto: Katka Osičková
