Víte proč je mi v mém světě taky tak dobře?
Protože v něm téměř nikdy nejsem sama ač sama jsem velmi často, protože rovnováha, že..
Znám každou mojí sousedku, miluji místní vietnamskou rodinu a jejich restauraci, kde vždycky dostanu ochutnat něco z jejich domácí večeře nebo oběda a já jim zase nosím třeba houby nebo co mě napadne, když jdu kolem. V podstatě každý den si popovídám s někým neznámým na ulici nebo v MHD, v kavárně vědí, co si dám a já s nimi zase vtipkuji o jejich nemožných kolegyních, jsem součástí prima a poměrně dosti uvědomělých občanů Břevnova, kterým není jedno, jak vypadá čtvrť ve které žijeme a kde vyrůstají naše děti…no a tak jednoduše, obyčejně a lidsky mi není jedno, co se kolem mne děje a s kým sdílím prostor domu, ulice, čtvrti i města.
Jenže na tohle opravdu nikoho nepotřebujete. Vše potřebné již máte. Stačí se podívat kolem sebe, usmát se a taky vyndat hlavu z písku důležitosti svých problémů a vnést do nich a sebe jistou lehkost. Vždyť o co vlastně jde?
Zase si skočila mamince na špek a nechala se někam vmanipulovat? Zase si neřekla šéfovi, že už toho máš plný brejle? Opět si přešla něco, co ti vadí u partnera?
No a co?
Tak to prostě znáš…a můžeš se usmát a říct si: no joooo, už zase
Netřeba být ani dokonalá
Stačí žít s lehkostí a vzdát se bičingu.A víte, že na tohle čeká spousta lidí? Že si jich někdo všimne? Jenže, na co čekat?
Tak to buď právě ty, kdo se usměje první…taky o nic nejde
Vaše Bára
www.barborakravcikova.cz
