“Konec roku už se blíží, odhoď všechno, co tě tíží. Ať jdeš dále s štítem čistým, milovaný, sebejistý. To co už ti neslouží, tahá jen tebe do louží, proto staré vzorce opusť, sobě i svým bližním odpusť. Rychleji a snáz odpustí, kdo tento princip pochopí, že křivdy, které trápí nás, jednou nám můžou zlomit vaz. Neodpuštění je břímě, které v nitru našem dříme, kdykoliv se probudí, zlé pocity navodí. Jed tak v sobě zbytečně ukládáme, nemoci těla i mysli sobě přivoláme. Vězte, že se mýlíme, když přesvědčení svému věříme, že neodpuštěním sobě neublížíme.”
I když se zlobíme zcela oprávněně, tím, že neodpustíme, netrestáme nikoho jiného, než sebe. Odpustit neznamená zapomenout, nebo souhlasit s činem, kterého se druzí proti nám dopustili. Avšak pro vlastní klid je důležité druhému člověku odpustit a zbavit se tak vlastní bolesti, která je reakcí na toto jednání. Mějme také na paměti, že odpuštění je velice zdlouhavý a náročný proces a buďme proto k sobě laskaví, když se nám to nepodaří hned. Vše začíná vědomým rozhodnutím odpustit.
Na úplném začátku může pomoci afirmace: “Jsem ochoten / ochotna odpustit.”❤️
Inspirovat se můžete i příběhem o tom, jak jedna Duše došla k odpuštění: https://bit.ly/2rYxTWp
Na úplném začátku může pomoci afirmace: “Jsem ochoten / ochotna odpustit.”❤️
Inspirovat se můžete i příběhem o tom, jak jedna Duše došla k odpuštění: https://bit.ly/2rYxTWp
