Postavit knihovnu pro nás znamená budování demokratického státu, protože jedním z nástrojů demokracie je právě vědění. archeolog Ahmed Ahdel Fattah
Mustafa al-Abbadi, profesor historie na Alexandrijské univerzitě, snil o vzkříšení chrámu veškerého vědění a plánování tohoto veledíla věnoval více než dvacet let. V roce 1974 se mu podařilo přesvědčit rektora Alexandrijské univerzity Lutfiho Dowidara, aby projekt osobně podpořil. Znamenalo to ovšem deset let další tvrdé práce, než si oba vzdělanci získali pozornost egyptské vlády a mezinárodního společenství.
26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity.
V roce 1990 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž. Bylo přijato celkem 524 návrhů z 52 zemí. Nakonec byl vybrán a realizován návrh architektonického ateliéru Snøhetta, který v roce 1988 založil v Norsku český architekt Martin Roubík.
Na financování výstavby i přispění do knihovního fondu se podílelo mnoho světových mocností jako Francie, Německo, Itálie, Řecko, Japonsko, Norsko, Španělsko, Turecko, Británie, Spojené státy americké a několik zemí arabského světa. To dělá z knihovny celosvětový „výtvor“.
V prosinci 1999 byla pod taktovkou architekta Mohsena Zahrana celková výstavba knihovny dokončena. V témže roce knihovní fond tvořilo okolo 350 000 svazků a asi 10 000 vzácných knih týkající se témat související s Egyptem a Středomořím.
První oficiální otevření knihovny naplánované na říjen 2001, bylo egyptským prezidentem zrušeno poté, co došlo před Alexandrijskou univerzitou k protestu sedmdesáti studentů konanému proti americké podpoře státu Izraeli. Ke slavnostnímu otevření tak došlo až 16. října 2002. Husní Mubarak tehdy na tři dny zavřel školy a pozastavena byla i veřejná doprava. Inaugurace se zúčastnilo čtrnáct držitelů Nobelovy ceny či osobnosti jako jordánská královna Rania, italský prezident Carlo A. Ciampi, francouzský prezident Jacques Chirac, španělská královna Sofie nebo řecký prezident Konstantinos D. Stephanopoulos.
Alexandrijská knihovna nepředstavuje jen egyptskou národní knihovnu, ale také centrum uchovávání vzácných knih a dokumentů. Knihovna hostí Mezinárodní školu informačních studií ISIS a kromě světové knihovny zde nalezneme také muzeum přírodních věd, planetárium, muzeum kaligrafie, muzeum rukopisných děl, konferenční a výstavní sály. Mimo jiné i elektronickou knihovnu pro zrakově postižené s nejmodernějším softwarem, který využívá jak arabského tak Braillova písma.
Tvarem knihovna připomíná sluneční disk, který se svažuje směrem ke Středozemnímu moři. Část knihovny je zasunutá pod zemí a tím i pod hladinu moře. Proto budova vypadá, jakoby rostla přímo ze země.
Před vstupem do knihovny se tyčí nepřehlédnutelná deska vytvořena z asuánské tvrdé žuly, která je pokryta vyrytými písmeny, symboly, číslicemi a notami z 65 světových abeced, v jazycích dosud používaných, ale i v těch, které již upadly do zapomnění.
Aluminiová střecha knihovny je vyrobena z podobného materiálu a obdobnou technologií jako křídla letadel, aby v létě účinně odolala slunečnímu žáru a silným větrům v zimním období.
Všechny místnosti mají speciální podlahy z kanadského dubu, které pohlcují hluk. Stěny jsou obloženy leštěným černým kamenem ze Zimbabwe a střešní okna jsou speciálně zastíněná, aby bylo světlo co nejvíce tlumené a nebodalo tak studujícím do očí.
Knihovna má jedenáct podlaží. Vstup do budovy se nachází v pátém podlaží. V knihovně se nachází několik obrovských místností, ve kterých se může usadit až 3 500 návštěvníků. Lidé mají možnost nahlédnout do 100 000 vzácných rukopisných svazků, mohou si poslechnout některou z 200 000 audio nahrávek a zhlédnout více než 50 000 video nahrávek.
Kapacita volného výběru je půl milionu svazků. Část fondů je uložena v nepřístupných prostorách, jejichž kapacita činí 4 miliony svazků. Pokud budou tyto prostory v budoucnu vybaveny kompaktními regály, vzroste kapacita celé budovy dokonce na 8 milionů svazků.
