Pokud začnete myslet pozitivně a časem je vám naopak ještě hůř, nebo se minimálně nic ve vašem životě nemění, pak jste pozitivní myšlení nepojali ve své podstatě.
Co pozitivní myšlení není:
Potlačování negativním myšlenek a vnucování pozitivních afirmaci typu: Jsem zdravý, jsem bohatý, mám partnera, mám práci snů atp.
Takovýto přístup vás jen bude stresovat, protože vaše hluboké přesvědčení vycházejícího z emočních vzorců bude do takovýchto pozitivních afirmací vstupovat a zpochybňovat je, až vás přesvědčí, že celé je to nesmysl.
Přesvědčení, že musíte do konce života myslet jen pozitivně a jakákoliv jiná myšlenka, kterou považujete za negativní, značí vaše selhání čí neúspěch.
Přístup tzv. „sluníčkáře“, tedy, pokud se budete jen usmívat a za každou cenu si budete nalhávat nejen sobě, ale i okolí, že je vše v pořádku, že se nic neděje, že vy jste v pohodě a pozitivní.
Co pozitivní myšlení je?
Život, který žijete v souladu se sebou, se svou vnitřní pravdou, vaše emoce vycházejí ze srdce a z lásky, ne ze strachů, domněnek a obav. Součást pozitivního myšlení je přijetí i života takového, jaký je, a to se všemi dary, bolestmi, zkušenostmi, úspěchy a prohrami. Pokud se takto podíváme na život, rosteme vnitřně v lásce, k respektu, k pokoře a současně kultivujeme pozitivní přístupy, určujeme, jestli náš život bude řídit strach, nebo radost a láska.
V momentě, kdy dostaneme do souladu myšlenky, emoce a tělo, stáváme se Tvůrci svého života.
Myšlenky si vybíráme, záleží na našich emocích
Sama jsem měla kdysi plnou hlavu negativních myšlenek, strachů, dokázala jsem si vytvořit scénáře možných situací a variant, které by mohly nastat. Skvělý základ pro tragickou telenovelu nebo Sherlockovy příběhy:-)
Během dne nám v hlavě proběhne průměrně 18 000 myšlenek, které ale nejsme schopni zaregistrovat. Přikládáme důraz jen těm, které přinášejí nějakou emoci, a to zpravidla z našeho emočního vzorce, který se nám uložil v rámci nějaké zkušenosti od počátku našeho života, nebo dokonce emoci přesvědčení, kterou jsme zdědili v genetické linii.
Je to pár let zpátky, kdy jsem prožila sama na sobě jakési pochopení, že pokud odstraníme naše myšlenkové vzorce, které nám doslova škodí, otevře se nám nová cesta k hlubšímu pochopení věcí, cesta k srdci, k lásce, kde pro strach už není místo. Myšlenkové vzorce, které vás mohou držet na místě, jako například, že něco nedokážete, že na to nemáte, že si to zkrátka nezasloužíte, že nejste děti štěstěny atp., myšlenky typu, že nejste dost dobří, vzdělaní, chytří, hezcí, že ti druzí mají takové a takové výhody, můžete přeměnit na myšlenky tvůrčí a podporující.
Pokud změníme emoce strachu na emoce tvořivosti, neznamená to, že nás nenapadne myšlenka, kterou považujeme za negativní, ale my ji už nedáme důležitost, jen přijde a zase odejde.
Jak tedy začít s pozitivním myšlením?
Vše je proces a i práce s emocemi a myšlenkami je postupná. Je to stejné, jako když chcete posílit své tělo, protáhnout svaly. Je třeba pravidelnosti a postupné práce. Metod je spousty, důležité je, abyste si vybrali tu, která vám vyhovuje, ladí s vámi a je vám blízká.
Já mám například oblíbených pár cvičení, díky kterým jsem se před třiceti lety sama vypořádala se syndromem vyhoření, panickými ataky a přebujelými strachy. Postupně jsem během života přišla na to, že jsem používala metody, které dnes pojmenovávám pozitivní psychologie jako NLP a hypnózu.
Jedna z cest, která vede k nastavení jiného způsobu myšlení, je snění. Představy typu: Jaké by to bylo? Tohoto přístupu například velmi úspěšně využívá pozitivní psychologie a NLP (neurolingvistické programování). Toto vše je ale třeba podpořit emocí radosti, vděčnosti, lásky, úžasu a obdivu.
Nepotlačujte negativní myšlenky. Pokud vás něco rozhodí, uvědomte si, o co skutečně šlo, jak to s vámi souvisí a kde to cítíte na těle. Sestupte mentálně k oblasti srdce a tam naciťte, jak se věci skutečně mají. Překvapivě můžete v této oblasti pocítit klid, což je i určitou formou odpovědi na to, co řešíte.
Zklidněte se a zkuste myšlenku, která vás trápí, jen pozorovat. Představte si ji, přivítejte ji jako starou známou, neodhánějte ji se strachem a zlostí, ale postavte vedle ní své přání: Jaké by to bylo, kdyby už…?
Zeptejte se své myšlenky, jak moc je reálná, poděkujte ji za to, že vás na něco upozorňuje a mentálně ji prosvětlete, jako když jí léčíte.
