Výchova strachem ze mě udělala dokonalou oscarovou herečku. Celý život podávám opravdu brilantní herecké výkony, pravda, pouze ve vedlejších rolích…
Ale strach mě nějak přestává motivovat ke hře křoví. Já už nechci. Říkám si, že je na čase opravdu zazářit. Vzít konečně tu hlavní roli, která se mi už dlouho nabízí. Každý den mám šanci kývnout. Stačí ji přijmout.:-)
Vím, že na to mám, ale znáte to, strach dokáže zastavit všechno. Dech, život, volání duše…
Ale není všemocný. Nezastaví rozhodnutí. Když se opravdu rozhodnu, tak pak mám šanci a jemu šanci nedám. To pak strach dostane rychle strach a raději uteče.
No a být hvězdou v hlavní roli možná trochu tragikomického melodramatu s prvky sci-fi a thrilleru za použití speciálních efektů? No a co. Hlavně že ten příběh bude o mě, můžu kecat do scénáře a skončí happyendem. :-D*wine**heart*
