Jak může být cesta terapeutkou?
Je skvělým zrcadlem životní cesty. A nejen to. Dává znamení o variantách, které jsou dál ve hře.
Funguje to jednoduše. Stačí mluvit a sledovat cestu. Dojdeš do slepé uličky. Nedáváš pozor, a tak sejdeš z cesty. Musíš se pak vrátit ztěžka do kopce. Znáš to? Potkáš studánku a můžeš se občerstvit. Dostáváš v těžkých krocích svého života nějaké občerstvení? Tak se nám ukazuje naše cesta životem…
V dalším hovoru potkáš kolemjdoucího, se kterým prohodíte pár slov. Co to bylo za slova? Jak zapadají do Tvé cesty? A už dostáváš odpovědi.
Jistě se Ti mnohokrát stalo, že o něčem přemýšlíš a najednou uslyšíš z rádia rozhovor. Najednou řeknou něco, co s Tebou úplně cukne. Tuto otázku si přece právě kladeš. Náhoda? Zkrátka znamení, komunikace. Je jedno, jestli je to náhoda. Důležité je, že to zapadá. Že se to děje. Ukazuje to proud života. „Tudy ano… tato možnost…“
Cesta nemusí vést jen přírodou. Může to být naslouchání v parku, ve městě, v kavárně. Jde jen o to opravdu naslouchat a dobře se dívat.
Jsi-li hluboce ve svém příběhu, nemůžeš ještě stihnout šifrovat tyto zprávy. Ten, kdo jde s Tebou a opravdově naslouchá, přesně toto čte. Přesně toto Ti předkládá jako zprávy pro Tebe.
Pojď a nech se vést svým životem. Pojď poznat svou cestu.
