Slepit nebo zahodit aneb krize ve vztahu

Žijeme v dlouhodobém vztahu, investovali jsme do něj to nejcennější, co máme, čas. Investovali jsme ho tolik a najednou máme pocit, že není něco v pořádku. Je to tady. Ano, přišlo to už i k nám… Krize ve vztahu.
 

Jak poznat, že ještě můžeme naprasklý talíř slepit a nebo ho raději už vyhodit?

1.Uvědomuji si sebehodnotu

Uvědomuji si, co chci já. Co chci sám od sebe, co chci od vztahu, co chci ve vztahu, co chci od partnera. Uvědomujeme si svoji hodnotu pro sebe i pro ostatní. Víme o své jedinečnosti, i když se nám zvenčí kdokoliv snaží namluvit něco jiného. Partner by nám naši vlastní sebehodnotu měl zvyšovat, měl by ji podporovat, jestliže to nedělá nebo nám ji naopak sráží, zřejmě to není ten, se kterým jsme na stejné vlně.

2.Uvědomuji si hodnotu druhého

Uvědomuji si nejen jeho hodnotu jako člověka, osobnosti, ale i to, co jeho osobnost dává mě. Čím mě jeho osobnost obohacuje a doplňuje. Musíme ve druhém vidět právě přidanou hodnotu, abychom mohli pokračovat. Nevidět jen slabé stránky. Každý člověk je jedinečnou osobností a může být dokonalým partnerem, jen do vztahu potřebuje ten správný protějšek, tedy člověka, který s ním pojede na stejné vlně, ať už je jakákoliv.

3. Respektuji rozdíly

Vím, v čem jsme rozdílní. Vím, kde jsou naše slabé i silné stránky, které navzájem respektujeme. Každý z nás jsme vyrůstali v jiném prostředí, dostali jinou výchovu, prošli jinou životní cestou. Nemůžeme čekat, že budeme absolutně stejní, že budeme mít stejné nápady a vše si vzájemně odsouhlasíme.

4.Stále chci investovat (čas)

Investovat čas, ano, to je to nejcennější, co tomu druhému můžeme dát. Je to ta nejcennější investice, proto ji musíme pečlivě zvážit. Chceme-li se ve vztahu posouvat, komunikovat, budovat, musíme čas investovat. Bez času není možné žádný vztah budovat.

5.Seberespekt aneb vzájemné meze

Oba jsme si nastavili hranice, přes které nechceme lézt. Avšak je nutné si uvědomit, že jsme rozdílní, proto by jsme k sobě navzájem měli hledat cestu a ne vytvářet propast. Ideálním řešení je, když se potkáme na půli vzájemné cesty. Vytvoříme kompromis, který bude přínosem pro oba a oba v něm ten přínos budeme vidět.

Kde není komunikace, není ani vztah. Bez vzájemné komunikace se nikdy nemůžete dozvědět, co ten druhý potřebuje, co mu chybí nebo co očekává. Bez komunikace jste dva lidé, kteří hledí vedle sebe a před sebe, ale ne společně.