Dnes už to jsou 4 roky…..možná tento článek číst nebudete, protože je dlouhý, ale rozhodla jsem se ho napsat kvůli několika zpráv, které mi od vás chodí. Popisuji svůj příběh, který mi do života něco dal, ale také i něco vzal. Pokud sis prošla něčím podobným, tak bych tě chtěla inspirovat a motivovat, že to stále můžeš dotáhnout ke svému vysněnému cíli.
Věřím, že moje motivace a můj pohled na tuto problematiku ohledně hubnutí a sebevědomí pomůže i tobě.
Nikdy by mě nenapadlo, že si jednou založím instagram a tam budu sdílet svůj životní styl. Teď jsem za to vděčná, protože mě zpětná vazba neskutečně nabijí a motivuje. Vzpomněla jsem si jak jsem ve svých 10 letech založila blog na obrázky. Chtěla jsem zjistit, jaké jsou v dnešní době možnosti ve světě blogování. Před rokem jsem si blog založila znovu a to za účelem inspirace pro zdravé recepty. Jelikož jsem kreativní, baví mě tvořit, miluji vaření a psaní článků, tak mi tohle docela i vydrželo. Přemýšlela jsem jak stránku proměnit v něco co by mohlo pomoct i ostatním. Časem jsem to posunula dál, až z toho vznikla tato stránka plná cvičení, motivace a pozitivního myšlení.
A teď k mé proměně…
Sdílela jsem svou proměnu na sociálních sítí a dostala jsem několik krásných pochval, zpráv a dotazu jak jsem začala. Vůbec jsem takovou zpětnou vazbu nečekala. Taky víte, že se snažím prosazovat hlavně zdravou stravu a pozitivní myšlení. To vše je součástí mé proměny. Jak už psychické, tak fyzické.
Před 4 lety, jsem jídlo vůbec neřešila. Nemůžu říct, že jsem byla tlustá. Měla jsem sportovní postavu, ale nebyla jsem vůbec zpevněná, protože jsem necvičila. Když jsem do cvičení pustila, tak mi to vydrželo týden. Cvičila jsem doma, protože jsem se styděla jít do fitka. Doma jsem si pustila nějaké cvičení a neměla jsem vůbec tušení, kterou svalovou partii cvičím. Takhle to pokračovalo do té doby, než jsem dostala benefit multisport a odhodlala jsem se vyrazit s kamarádkou do fitka. V tomto tempu jsem se držela asi půl roku a poté se mi stal nešikovný úraz, kdy jsem utrpěla popáleniny 2. stupně po celém spodním břichu. Praskla mi v ruce skleněná konvice s vařicí vodou a já měla na sobě jen plavky. Chodila jsem celé léto na převazy a byla jsem z toho psychický špatná. Musela jsem se cvičením přestat do té doby, než se to zahojilo.
Po mém zahojení a delší pauze jsem se do toho dala naplno a tak jsem chodila 3 krát týdně pouze na běžecký pas. Odběhala jsem si 6 km a šla domů. Bez protahování, zahřátí, prostě jenom za účelem jít na ten pas, být zpocená a mít splněno. Měla jsem tak super pocit, že dělám něco pro sebe a hlavně, že cvičím. Tohle jsem dělala měsíc a najednou si okolí začalo všímat, že mám o pár kilo méně. Byla jsem z toho tak nadšená, že jsem chtěla ještě víc kilo dolů a tak jsem na ten pás začala chodit 5 krát týdně. Po běhaní jsem měla bolesti v kyčli, nemohla jsem chodit a tak jsem si říkala, že jsem si dobře zamakala, protože mě vlastně bolí svaly a to je dobře.
To jsem ovšem netušila jaká odměna mě bude čekat. Za všechny tyhle hloupostí mě tělo odměnilo rychlým úbytkem váhy a to za 2 měsíce – 8 kg, kleslo mi sebevědomí, necítila jsem se jako žena, nakupovala jsem v dětském oddělení, nemohla jsem pro sebe sehnat něco co mi bude padnout. Najednou jsem začala toho všeho litovat. Chtěla jsem mít svou nezpevněnou postavu zpátky a začít znovu, poradit se s někým kdo má zkušenosti.
Myslela jsem si, že vše dělám správně. Od všech jsem poslouchala, ať se dám do pořádku, jinak budu nemocná. Nebudu mít žádnou menstruaci a sáhnu si na hranici anorexie. Tím mě tohle všechno úplně dorazilo. Váha šla pořád dolů, neměla jsem žádný hlad. V hlavě jsem měla nastaveno to, že tuk je můj nepřítel. Jedla jsem jen saláty a nutričně nevyvážené jídlo.
Když jsem šla s kamarádkou nakupovat a nemohla jsem na sebe sehnat podprsenku, tak v tom momentě mi všechno došlo. Chtělo se mi brečet. Řekla jsem si, že tudy cesta nevede, neměla jsem žádné prsa, žádný zadek, prostě všude jenom žíly, kost a kůže.
Dala jsem si to v hlavě trochu do pořádku a řekla jsem si, že je čas pro změnu a to jak fyzickou tak psychickou.
Co jsem teda udělala? Můj první velký krok….
…….byl ten, že jsem se šla upsat do fitness klubu na celý rok a tím získala členství, které jsem každý měsíc platila. Tohle byla moje první motivace, protože jsem věděla, že si něco platím a musím to využívat. Chodila jsem 4 krát týdně na lekce TRX, Tabatu, HIIT a jumping. Neskutečně jsem se na tohle těšila. Zašla jsem si tam také na měření in-body, které jsem absolvovala co 2 měsíce, abych zjistila zda mám nějaký posun. Přístroj mi odhadl mé tělo na průměr 12 let. To byl další důvod, proč se na sobě pracovat. Začala jsem se šťourat ve výživě a v mém kalorickém příjmu. Zjistila jsem, že jsem celou dobu jedla s minimálním příjmem kcal, denní příjem jsem měla ani ne 1000 Kcal. Jídlo bylo téměř bez tuku, takže jsem byla vděčná, že jsem to zastavila opravdu v čas.
Asi dva měsíce jsem si zapisovala jídlo do kalorických tabulek, abych alespoň trochu přibrala a poté si váhu udržovala, což se mi asi po roce povedlo. Měla jsem z toho radost…i potom co jsem se z toho kolotoče dostala a měla jsem najednou výsledky, tak mě moje kamarádka začala urážet, že jsem přibrala, všechno co jsem dělala bylo podle ní špatně, cvičím a ani tomu nerozumím….Naštěstí moje hlava to pobrala tak, že je čas si dát o negativních lidí odstup.
A v tom momentě se mi změnil život o 180°. Poznala jsem novou kamarádku, která má hodně společného jako já. Je pro mě velká motivace, protože konečně dostávám podporu od někoho kdo to myslí zcela upřímně a pořád mě do něčeho hecuje.
A jak to mám teď?
Splnila jsem si svůj vysněný sen a absolvovala jsem akreditovaný kurz fitness trenéra. Celá tato proměna mě dokázala tak namotivovat, že mám stanové cíle, které se mi daří plnit.
Také jsem si pořídila sportovní hodinky, které mě každý den motivuji plnit všechny kolečka pohybu. Zúčastnila jsem se kurzu sportovní výživy, který mi rozšířil obzory v oblasti výživy a sestavení jídelníčku v době kdy sportuji. Napsala jsem svůj první e-book plný cvičení, abych motivovala i ostatní.
Mám motivační sešit do kterého si zapisuji své týdenní, měsíční plány a cíle. Na každý týden si dělám rozpis svého cvičení a ten se snažím dodržovat. Už to bude rok co cvičím pouze doma, občas si jednou týdně zajdu na jumping, abych nabrala víc energie. Každou sobotu chodím ráno běhat, protože mě to neskutečně nabijí. Mám na sobě i pár nedostatku, které má určitě každá žena, ale vím, že se na tom dá pracovat.
Moje proměna mě naučila přijmout se taková jaká jsem, být sama sebou, myslet pozitivně, spoléhat sama na sebe a nebýt závislá na ostatních. A ze všeho nejvíc mě naučila jít si za tím co chci, protože cíle, motivace a vzdělání je pro mě největší životní prioritou. Potkala jsem nové lidí, poznala jsem příběh dalších holek na instagramu, pomáhám ostatním s cvičením a zdravou stravou a snažím se prosazovat to, že je síla pozitivního myšlení má něco do sebe. ♥
MOJE PRAVIDLA – co upřednostňuji
-
být sama sebou a přijmout se taková jaká jsi i se všemi nedostatky
stanovit si své cíle a posunout se dál
nevzdávat to a mít motivaci
být v pozitivním okruhu lidí
určit si své životní priority a vzdělávat se
dbát na osobní rozvoj
Tímto bych všem chtěla říct, že pokud se snažíte zhubnout, tak se netrapte hladověním, nezaměřujte se pouze na jeden druh cvičení. Začněte nejdřív u sebe, vše je to v hlavě a poté se posunujte dál. Udělejte si z toho zábavu, tak ať vás to motivuje.
Začněte také u jídla, změňte své stravovací návyky, sepište si jídlo, které každý den jíte a poté se na to zpětně podívejte. Všechno si zhodnoťte nebo přehodnoťte, stavte si cíle a pojďte do toho na plno. Pokud máš podobný příběh jako já, tak ho se mnou sdílej. Ráda ti pomůžu ♥
Držím všem palce!
Anet ♥
Pokud tě můj článek zaujal, tak sleduj můj IG https://www.instagram.com/stayhealth.cz/
