Doplňme si energii o víkendu všude tam, kde jen můžeme.
Zastavme se – uvidíme dar a směr
Představme si sebe jako vybitou baterii, kterou musíme o víkendu dát nabít. Hotovo, víc k tomu tématu netřeba říct, každý asi bude vědět co kde má zpomalit, vyladit nebo kde se zastavit. Ale obecně zastavení se nad pocitem vděčnosti nám může o víkendu velmi pomoci, a to nejen tím, že nám to doplní energii, ale také tím, že nám to ukáže cestu dál. Čím více se naladíme sami na sebe, čím více budeme v pohodě, tím lépe se budeme cítit. A to nemyslím lépe proto, abychom od nového nového týdne odstartovali další krysí závod, ale celkově. Kdo se naladí tu vděčnost za to, co má, čeho dosáhl a uvidí, čeho dosáhl a co má skutečně k dispozici, ten může v tento čas svým životem i výrazněji pohnout, byť třeba jinak, než si ještě před týdnem říkal.
Je čas měnit plány, měnit názory, pustit k sobě to, co jsme nechtěli, nebo zavrhli v době stresu nebo přetížení. Je čas povolit a vyrovnat se. A pak k sobě pustit to, co k nám patří, byť to třeba bylo chvilku mimo. Nebo to je něco nového, co jsme ani do té doby neviděli z různých důvodů.
Máme příležitost vidět okolnosti, které nás dovedou k vítězství, k otevřenosti, ke spokojenosti. Nebo do oblasti, ve které můžeme uspět. Do které patříme. O to pozorněji tedy sledujme sami sebe v tom zastavení. Pokud se oceníme, zastavíme, uklidníme – dostaneme dar.
