Jak přežít stres způsobený životem ve velkém městě
Poslední dobou se často setkávám se slovním spojením Stres velkoměsta. Opravdu je na tom člověk žijící specifickým životním stylem velkoměsta tak špatně? Které faktory jsou rozhodující?
Budík, auto, rychlý přesun do zaměstnání, prosklená pracovna, hlavně to všechno stihnout… Pracovní oběd, neustále pípající telefon, návrat do prázdného bytu, pár hodin spánku a zase dokola… Ano, současný životní styl velkoměsta, kdy jsme pod neustálým tlakem, který si navíc často vytváříme sami, jistě může mít zásadní vliv na kvalitu i délku života.
Neúprosné statistiky však ukazují, že při dlouhověkosti hraje klíčovou roli sociální kontakt. Jenže… Tradiční rodina se rozpadá a ve městech se zvyšuje podíl jednočlenných domácností. Dnešní fenomén singles dlouhověkosti moc nepřidává. Většina sociálních kontaktů se odehrává na internetu. Jenže právě opravdový sociální a fyzický kontakt v podobě doteku, jsou tou nejzákladnější ochrannou před stresem. Pomáhají nám naplnit jednu ze základních životních potřeb, které je třeba ošetřit, abychom byli šťastní.
Které potřeby to jsou?
Vždy je potřeba vrátit se na začátek:
Co potřebuje pro zdravý vývoj dítě v bříšku u maminky, případně v raném dětství v prvním roce života?
Pocit bezpečí a jistoty, kam patří právě sociální a fyzický kontakt/dotek. Hned na druhém místě je potřeba být sám sebou a potřeba neustále růst.Tu je nezbytné naplňovat, přesto, že už jsme své maximální výšky dávno dosáhli:-)
V praxi často potkávám úspěšné managery a podnikatele, kteří si splnili svůj sen, mají úspěšnou firmu nebo zaměstnání, které mají rádi, ale přesto jim radost nepřináší… Nejsou šťastní, cítí se být pod silným tlakem, který si často uměle vytvářejí sami. Stres se stal jakousi závislostí, bez které už nedovedou žít… Potřebují podávat větší a větší výkony, přebíjet bolest a strach z vlastního selhání úspěchem. Jsou závislí na adrenalinu, který je žene dál, tlačí k dalším výkonům, a dokonce i volný čas vyplňují adrenalinovými sporty.
Jenže pozor – původní biologickou úlohou adrenalinu je příprava organismu na zvládnutí stresové situace. Umožňuje podávat extrémní výkony ve chvíli, kdy jde o život. Při dlouhodobém působení vyřazuje z činnosti funkce, které tělo při řešení akutních situací pro zachování života nepotřebuje. Postupně vyřazuje imunitní systém, zpomaluje činnost zažívacího traktu, blokuje tvorbu sexuálních hormonů, organismus nemá dostatek energie k uzdravujícím procesům… Pro naplňování zmíněných potřeb není v životě místo a nastupuje únava, frustrace a vnitřní konflikt. Potřeba růstu a být sám sebou začne bojovat s potřebou zachování bezpečí jistoty.
Často slýchám: „Mám dobře placenou práci, a občas se holt musím přizpůsobit…“ v překladu to znamená:
„Pocit bezpečí a jistoty z dobře placené práce je důležitější než moje vlastní sebeúcta. Snažím se ostatním vyhovět za každou cenu, abych měl klid.“ Očekávám, že to kolegové ocení. Jenže uznání nepřichází a frustrace se stupňuje. Přichází únava z neustálého napětí a třeba i útěk k některé ze závislostí.
Závislostí jen přebíjíme něco jiného, co nám v životě chybí. Abychom nemuseli nic cítit… Abychom nemuseli žít život, který žijeme…
Jak tedy novodobým stresorům předcházet?
1, Důležité je uvědomit si, že stres není něco, co se nám děje. Je to jen naše reakce na to, co se děje. A reakce je otázkou volby. Klíčové je rozhodnutí, že chci žít jinak!
Uvědomit si, co je pro mě v životě opravdu důležité
Vytvářet spolehlivé vztahy, udržovat sociální kontakt
Pečovat o svůj osobní růst
Mít životní vizi, která mě za každé situace podrží
2, Druhým krokem je nastolení akčních kroků a každodenních rituálů, které pomohou vytvářet nové návyky. Zde je potřeba pamatovat, že zítřek neexistuje a začít drobné změny dělat okamžitě. Může se jednat o maličkosti. Taková klidná snídaně, kterou si pro sebe připravím, nebo pár minut yogy po ránu dělá zázraky. Důležité je také umět se pochválit a každý den uzavřít třeba jen jedinou věcí, která se mi ten den opravdu povedla… Za kterou jsem vděčná.
3, Nezapomínat na přátele a své nejbližší, udělat si čas pro setkávání v reálném životě, ale také na setkávání nás samých se sebou. Klientům doporučuji, aby si občas udělali takové rande sami se sebou. Dovolili si dělat věci, které je baví, ale také v klidu zhodnotit svůj život. Zastavit se, sepsat svá přání a sny, které si chci splnit. Dovolit si snít. Mozek si nedovede nepředstavit a jen pouhou myšlenkou můžeme nastartovat výrazné změny.
A v neposlední řadě – nebát se požádat o pomoc a nemyslet si, že všechno musím zvládnout sám. Stress je začarovaný kruh, ve kterém se točíme a někdy je potřeba, aby nám ten kolotoč někdo pomohl zastavit, dřív než se nám zatočí hlava:-)
Přestaňte se stresovat. Začněte žít:)
Zdroj foto: Pixabay.com
