VÍTE JAKÝ TEAMBUILDING JE NEJLEPŠÍ? Ten, který vznikne přirozeně a nemusíte u něj hrát fiktivní hry.
Jak vznikne? Třeba tak, že vám přijde tolik zakázek, že po několikahodinovém výpadku elektriky je jasné, že ten skluz nemají skladníci šanci dohnat. Lidi z kanceláře se proto po své práci dobrovolně zvednou a přesunou se do skladu, kde společnými silami všechny zakázky vyexpedují.
Zdá se vám to jako utopie? Věřte, že přesně taková šichta před pár dny proběhla. Jsou to totiž skvělí lidé, kteří si váží toho, jak se k nim firma chová a je pro ně přirozené pomoci, když je potřeba. A v tomto kronkrétním případě to skutečně nebyla pomoc kolegům kamarádům, ale firmě jako takové (skladníci a IT specialisté totiž moc do osobního kontaktu nepřijdou, obzvlášť, když jsou v jiném městě).
Podobný konkrétní příběh jsem slyšela od člověka, který vzpomínal na svého šéfa. Když nebylo (v době krize) na výplaty, vzdal se svého luxusního auta a chodil po šichtě pomáhat svým podřízeným. Asi nemusím říkat, jaké vztahy v těch dobách vznikly a že trvají dodnes.
Je proto dobré si připomínět: Uděláme-li pro slušného člověka nezištně něco navíc, získáme si jeho hlubokou důvěru a bude-li příležitost, rád nám tento skutek vrátí. A platí to i naopak – když někoho necháme ve štychu, ani on se příště nepřetrhne, aby nám pomohl.
