Dlouhou dobu jsem šla od ničeho k ničemu, vždy jsem něco začala, pro danou aktivitu jsem se nadchla a po krátké době mě nadšení pustilo a přelítla jsem k něčemu novému. U ničeho jsem tak dlouhou dobu nevydržela. Jak bych taky mohla, když jsem vůbec neznala sama sebe a nevěděla jsem, kam mířím. Stranila jsem se kolektivů a raději jsem ty volné chvíle trávila sama, s knihou nebo jen tak, ale nic víc.
Občas jsem sklouzávala i k litování sama sebe, jak si s nikým moc nerozumím, že nemám štěstí na školní (a později i pracovní) kolektiv, ale pak jsem pochopila, že život mi posílá jen ty lidi a situace, které mi mají ukázat to, na čem mám zapracovat u sebe ve svém životě. Uvědomila jsem si, že druhé proměním tím, když začnu měnit samu sebe a spolu s tím začnu sloupávat jednotlivé masky, které na mne společnost nabalila. Společnost ze mě tak udělala někoho jiného a pod jednotlivé masky schovala mou pravou tvář.
Ve chvíli, kdy jsem začala sloupávat nabalené, najednou jsem kolem sebe začala slyšet různé hlasy lidí z mého okolí a dostala jsem strach. Co když dělám chybu? Bylo pro mne těžké rozeznat ten můj vnitřní hlas od těch hlasů lidí z okolí, kteří se mnou manipulovali a sem tam se o to snaží ještě dnes a tlačili mě (nebo se snaží mne tlačit) tam, kde mě chtějí mít. V samém počátku pro mne bylo velmi těžké rozeznat ten můj vlastní vnitřní hlas od hlasů okolí.
Stačilo jen nechat zasadit to semínko odvahy, samu sebe nechat dozrát a dovolit si začít kvést. Ve chvíli, kdy jsem si toto uvědomila, mi došlo, že k samotnému rozkvětu mne dovede jen a jen můj vnitřní hlas, s kterým se mohu spojit jen když si uklidím v mém životě a sama v sobě. Protože dokud jsem měla ve svém nitru i životě jako na tržišti, bylo celkem nemožné svůj vnitřní hlas slyšet. Lehce jsem ho tak zaměnila za hlas někoho nebo něčeho jiného.
A jak jsem vlastně zahájila ten úklid? Odstraňováním všech těch hlasů, kterého překřikovaly a spolu s tím zbavováním se všeho, co ve svém životě nepotřebuji.
Spolu s tím vším jsem se postupně začala napojovat na svou ženskou energii. K tomu mi pomohlo klidné a tiché místo na mém oblíbeném místě v přírodě, kde mě nikdo nikdy neruší. Spolu s tím mi postačilo se soustředit na můj vlastní dech a najednou jsem cítila, jak mé tělo, skrze chodidla, začíná prostupovat ženská energie.
Co může pomoci vám uvědomit si samu sebe a nechat probudit svůj vnitřní hlas?
