Jít si za svým cílem je něco, co moc lidí neumí. Většinou mají tuto vlastnost spojenou s bezohledností a s představou, že dotyčný se nerozpakuje použít jakýkoliv prostředek, aby následně zjistil, že mu ani ona vysněná hora není dostatečně vysoká.
Nedělám si iluze. Někteří lidé to tak opravdu mají. Hlavní poznávací značkou je jistá forma netrpělivosti a hledání zkratek k úspěchu. Proč by měli na něčem soustavně pracovat a trpělivě budovat pevnou základnu, když stačí jít některou z postranních cest? A tak, stejně rychle, jako vystřelí nahoru, i vyhoří. V historii bylo dost umělců, kteří vyšplhali strmě vzhůru, několik týdnů či měsíců se drželi na předních příčkách hitparád a dnes si na ně sotva vzpomeneme.
Základy pro úspěch jsou zkrátka potřeba. Ani dům by nebyl bezpečný k bydlení, pokud by na oněch pevných základech nestál. Základy totiž znamenají stabilitu. Vědomí, že pokud se nám zrovna nedaří, není tak zle, protože máme stále z čeho čerpat. A je jedno, zda se jedná o peníze nebo rodinu a přátele, kteří jsou vaše kotva v rozbouřených dnech. Dobré základy tedy dávají člověku jistý pocit svobody a vědomí, že překoná jakoukoliv krizi, kterou potká na své cestě k úspěchu.
Osobně jsem byla vždy celkem snílek. Vždy jsem sledovala lidi kolem sebe a měla velké ambice. Už od mala jsem tušila, že chci buď psát, být herečkou nebo zpěvačkou. Později jsem si přála moci testovat produkty a moci vám na ně sdělovat vlastní názor. A vidíte….dnes, díky vytrvalosti, mám vše, co jsem si kdy přála.
Pokud máte sen a přejete si ho zrealizovat tak, jako jsem to udělala já, může vás odradit jedna z dalších, poměrně záludných, překážek. Jakmile opadne vaše počáteční nadšení pro věc a je potřeba začít “makat”, po určité době, kdy se nedostavují první viditelné výsledky, má spousta lidí chuť své úsilí vzdát. (Pro představu, mě cesta testerky trvala 4 roky od mé první recenze a cesta herečky 20 let od narození.)
Pravdou je, že ať už se rozhodnete začít s čímkoliv, rozjezd bývá opravdu velmi pozvolný. Proto trávíte hodiny a hodiny u malířského plátna, hodiny se pokoušíte vyfotit krásný snímek (který pak stejně smažete, protože to není ono) nebo celé dny přemýšlíte, jak byste měla vylepšit recept na domácí bombóny.
V této fázi je úplně ze všeho nejlepší nezačít propadat panice. Všechny dobré věci si žádají čas, tak se nebojte si ho dopřát. Ptejte se lidí na názor, choďte do galerie, na procházky, do divadla, čtěte knihy a pozorujte svět kolem. Budete se divit, kolik energie a motivace díky těmto drobnostem získáte.
A místo toho, abyste začaly pochybovat o svých schopnostech (případně poslouchaly řeči okolí o tom, že to nezvládnete a máte toho nechat), tomu dejte všechno, co můžete.
Najednou se před vámi objeví první viditelný výsledek. O chvilku později vaše první zajímavá příležitost (kterou může být třeba rozhovor v místních novinách či na blogu, pozvánka na umístění vašeho stánku na festivalu jídla nebo i jen to, že vás známá poprosí, zda jí upečete dort na narozeninovou oslavu jako dárek).
