Tím, co jste si přečetli v nadpisu blogu, mě vždy dopalovali lidé, kteří příběh školačky Mariny Fialkové ze série Rafaelova škola nečetli, ale přesto tvrdili takovou nehoráznost, že prostě moje milovaná Rafaelova škola je jako Harry Potter.
Několik let jsem se rozčilovala. “Proč to říkají? Vždyť je série Rafaelova škola naprosto jiná!”
Možná se ptáte: Proč jsem jim ten omyl tedy nevysvětlila?
Ale já vysvětlovala.
A vysvětlovala jsem na internetu tak dlouho, až jsem pochopila, proč si mnozí lidé chybně myslí, že Rafaelova škola je jakýsi Harry Potter.
Jedenáctiletá hrdinka Marina bydlící v malé vesnici nedaleko Berouna vyrůstá bez matky, která kdysi záhadně zmizela. Když k tomu neštěstí došlo, byl Marině rok a na maminku si nepamatuje. Nezná její tvář a táta ze žalu veškeré matčiny fotografie zlikvidoval.
Před svým zmizením si Marinina maminka přála, aby Marina jednou nastoupila do primy přírodovědného gymnázia zvaného Rafaelova škola.
Marině je v první knize série jedenáct, trápí ji bolesti zad a také to, že musí opustit svou základku a odejít na to vybrané gymnázium. Netuší, jaký svět se před ní otevírá. Netuší, kdo byla její maminka a že ji brzy najde. Netuší, že si najde úžasné kamarády a že až dospěje k maturitě, bude muset zachránit svou lásku.
Netuší, že právě tohle gymnázium vzdělává bytosti, které žijí mezi námi a my je mylně považujeme za lidi, přestože jsou to elementálové – víly, elfové, nymfy, mořské panny, fauni, dryády, kentauři, sirény… Možná máte někoho takového za souseda a ani to nevíte…
Marina neví nic o metamorfózách, při kterých se bude v dospívání proměňovat, dokud se z ní nestane víla věnující se léčení a harmonii.
Tak jo, pochopila jsem tehdy, že můj boj je marný, že ho musím nechat vyšumět.
Nakonec: Poloviční sirotek, škola nadpřirozených bytostí a kamarádi. Asi tohle vše stačilo, aby byla tehdy série onálepkovaná jako jakýsi pokus o Harryho Pottera.
Jsem ráda, že čtenáři série už dávno ví, že Marina nebojuje proti žádnému Voldermontovi, a že se ta nešikovná nálepka, kterou knize někteří dali, začíná rozpadat. Marina Fialková je prostě Marina Fialková. Z jedenáctileté dívky, kterou byla v první knize, dospívá v průběhu osmi knih Rafaelovy školy v devatenáctiletou mladou dámu s noblesním posláním, s životní láskou a s jednorožci.
A pro mě z toho kromě mé série vzešlo poučení, že pokud nejde o život, nemá smysl se rozčilovat. Ono to nakonec dobře dopadne. A tak dopadla dobře i moje série Rafaelova škola, kterou píšu už jedenáctý rok. A za to jsem osudu vděčná. *gift*
