Seděla a koukala přes zavřené okno. Po tváří jí stékaly slzy, celá se chvěla a cítila velké prázdno. Byla plná bolesti. Hlavou se jí honily otázky. Co zase dnes bude? Zbije ji? Proč je takový? Co udělala špatně? V postýlce spalo miminko. Pomalu vstala, šla se umýt do koupelny. Na chodbě se setkala s manželem. Podíval se na ni plný nenávisti a dal jí facku. Upadla, bouchla se hlavou o dveře. Zůstala tiše ležet. Věděla, že nesmí křičet. Že to určitě nechtěl udělat. Nemluvil, chytl ji za vlasy a táhl do ložnice. Říkala si, že musí vydržet, je přece jeho žena. Ráno necítila tělo, na polštáři byly chomáče vlasů a na prostěradle krev. Když odešel do práce, měla aspoň čas nakrmit a přebalit malého a uklidit v bytě. Vůbec ji nenapadlo, že by měla od něho odejít, nahlásit ho na policii a žít jiný život. Milovali se přece. Byla to její láska na celý život. Za rok svůj boj prohrála. Sousedé volali policii, slyšeli křik. I přes snahu záchranářů žena zraněním podlehla. Muselo to takto skončit?
Když čtu nebo slyším takové příběhy, mám mráz po celém těle a je mi z toho velmi smutno. Kde je chyba? V neinformovanosti nebo v určitém smíření se s tím, že už to jiné nebude? Asi je chyba v nás a způsobu myšlení. Nelze se přece smířit s násilím, s bolestí a utrpením, nebo ano? Nelze tiše denně přijímat facky, urážky, kopance a zároveň dělat, že se nic neděje. Ne, nejde.
Agrese se nikdy nepromění v lásku. Je třeba potírat násilí na ženách, mužích, dětech i starých lidech. Je třeba brát vážně problémy vznikající při domácím násilí! Jinak bude více zmařených životů a nešťastných lidí.
Rovnost žen a mužů má vliv na kvalitu života každého jedince, rodin a společnosti. Důsledná prevence proti násilí a ochrana obětí, včetně stíhání pachatelů, je hlavní náplní úmluvy, kterou podepsala Česká republika 2. května 2016. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí mluví jasně. Vztahuje se na všechny formy násilí na ženách, ale také se vztahuje na oběti násilí: muže, děti, seniory. Je to lidskoprávní mezinárodní úmluva, která je sjednaná v rámci Rady Evropy. Zatím ji přijalo a závazně potvrdilo 33 států a 12 ji jen podepsalo.
Formy násilí podle úmluvy:
-
domácí násilí (fyzické nebo psychické)
stalking a nebezpečné pronásledování
sexuální násilí, také znásilnění
sexuální obtěžování
nucené uzavření sňatku, mrzačení ženských pohl. orgánů
Výskyt různých forem násilí je poměrně vysoký. Spousta případů zůstává nenahlášená a bez odezvy. Každý rok zaznamenává police více jak šest stovek případů znásilnění, dost často se řeší domácí násilí v rodinách s dětmi, nebo případy týraní osoby žijící ve společné domácnosti. Podle průzkumu se zjistilo, že násilí od partnera zažilo cca 38 % žen.
Podle úmluvy je potřeba zajistit dostatečná opatření jako je prevence, dostupnost služeb pro oběti, zajištění telefonních linek pomoci, školení ze stran profesionálních odborníků, vzdělávání.
Naše republika má trestné právo, které postihuje osoby, které se dopustili závažných forem domácího násilí, kdy dochází k týraní osoby ve společné domácnosti, znásilnění nebo nebezpečného pronásledování.
Dle zákona je možné ihned agresora vykázat z domu a oběť tím chránit. Ještě je třeba více propojit a domyslet pomoc obětem přes azylové domy (zatím chybí ty specializované). Existuje sice prevence proti násilí formou letáčků, reklam v časopisech, mluví se o tom občas v mediích a nabízí se veřejná pomoc pro oběti, ale to je málo. Měl by se začít víc řešit problém s dětmi, které vyrůstají v rodinách, kde k násilí denně dochází a také je důležité podporovat organizace, které se obětem násilí věnují.
A hlavně je třeba být více ve svém okolí pozorní, nepodceňovat zoufalý křik, volání o pomoc, všímat si viditelných modřin a dát vědět obětem násilí, že jim rádi pomůžete například tím, že zavoláte včas policii nebo jim doporučíte instituci, která se pomoci zaobírá. Proč? Protože v mnoha případech jde opravdu o život.
V dalších článcích si napíšeme více o domácím násilí. Kde se mohou obrátit oběti v případě problémů a jakou pomoc mohou získat, proč nemají mlčet.
Co je stalking a jak se projevuje? Také se podíváme zda má úmluva za úkol podnítit nenávist mezi muži a ženami? Zda se i muži dovolají ochrany v případě násilí. Jak to je při odebírání dětí z násilnických rodin. Jaká je souvislost se zákonem o násilí a slavením Velikonoc? Jaké jsou formy sexuálního obtěžování.
Jaký je váš názor na násilí na ženách, dětech, starých lidech? Znáte někoho, kdo od partnera kvůli tomu odešel a začal nový život?
Blogerka Michaella
(zdroj informací: tojerovnost, brožura o Instambulské úmluvě, osobní postřehy / zdroj obrázků – pinterest, pixabay)
