Karanténa, slovo, které posledních pár měsíců slýcháváme každý den. Známe vůbec historii tohoto slova? Co ve své podstatě znamená a jak samotnou karanténu ve svém životě přijímáme?
Začněme od začátku. Karanténa pochází z italského slova quaranta neboli karanténa, a první zmínky se datují do 11. století do italských Benátek, do doby morových epidemií.
Ano, skutečných epidemií, kdy lidé hromadně umírali a nebylo téměř žádné jiné pomoci než nakažené izolovat. Karantény se uvalovaly na celá města, škodolibě musím připomenout naše jednadvacáté století a zavedení podobných husarských kousků, jak ve století jedenáctém.
Karanténa má svůj význam v samotné izolaci nemocných, na tom se asi všichni shodneme, ale druhá stránka mince přináší psychické změny u společnosti, jedinců.
Lidé jsou karanténou paralyzováni, vystaveni obrovskému stresu. A to nejen sociální izolací, ale i strachem o své zdraví nebo zdraví svých blízkých.
Ano, vzpomeňte si, jaké byly u nás hony na čarodějnice na spoluobčany, kteří si dovolili odjet do Itálie, i když žádný zákaz neexistoval. Nebo jak někteří aktivní občané si vzali moc do svých rukou a druhé spoluobčany pod rouškou spravedlnosti napadali, udávali, vyhrožovali a volali pořádkové síly.
Ale vraťme se k avizovanému stresu.
Karanténu provází velké omezení běžného života. Následkem může být zvýšená spotřeba alkoholu, domácí hádky, dětské nešvary, bolesti hlavy, poruchy spánku, deprivace, záchvaty úzkosti, deprese, a posléze i možné propuknutí psychických poruch u některých jedinců.
Devastací lidí v karanténě je i samotná nuda. Být zavřeni ve třípokojovém bytě, kdy hlídající sousedka od naproti monitoruje i vynášení odpadního koše nebo venčení psa, na psychice lidí v karanténě nepřidá.
Další věc je omezené přijímání relevantních informací. Člověk v karanténě se může spolehnout pouze na média a sociální sítě. Chybí kontakt, rozhovor a probírání informací v přímém rozhovoru s dalším člověkem.
Nezanedbatelná oblast, které se karanténa dotýká, jsou finance. Další stresová zátěž, jak se pokryjí dané náklady.
Co závěrem říci?
Karanténa by si více zasloužila název „sociální izolace“.
Má nezastupitelný význam v potlačení přenosné nákazy.
Avšak měla by být využívaná po zralém uvážení, vysvětlení a odbourání strachu.
Důležité je, aby toto opatření bylo aplikováno co nejkratší nutnou dobu, dále aby lidé v karanténě měli možnost psychologické podpory.
Jedním z velkých pomocných činitelů ke zvládnutí karantény jsou projevy vděku od ostatních lidí.
Vždyť to, že je člověk „umístěn do karantény“ pomáhá snižovat přenos choroby.
Ano, je to obyčejné lidské poděkování …určitě sem nepatří vyhrožování, násilné udržování strachu o sebe a svoji rodinu … sáhněme si do svého svědomí, jak se KDO a JAK choval ke svým sousedům, ke svým spoluobčanům.
Doba nám přinese řadu překvapení, ale měli bychom se každý zamyslet nad svým chováním a svým přístupem, než začneme hodnotit druhé …a já jen tiše pozitivně doufám, že jsme nezůstali v jedenáctém století a lidstvo se svým vývojem a přístupem skutečně posunulo k lepšímu vnímání a pomyslnému podání pomocné ruky.
Dočetli jste až sem?
Děkuji za Váš čas. Příspěvek vnikl na podkladě informací z publikovaného psychologického materiálu.
Přeji pozitivní dny a všem lidem v karanténě děkuji za jejich trpělivost.
Stáňa, vztahový a zdravotní konzultant
