Kdo by nemiloval psy?.. Moje rodina je celá psová, vpravo pes vlevo dva psi 😀 Co Vám budu povídat. ČR je celkově jedna velká psí rodina.. Možná bych před pár roky byla ta která by jásala, kdyby jí někdo řekl, že si pořizuje pejska. Ale teď budu na opačné straně břehu. Z vlastní zkušennosti mám co říct a neváhám to použít 😀 

Prosím!

S bývalým přitelem sme spolu byly už krásné dva roky. Tak nějak sme si žili a bylo nám vcelku dobře. Jednoho dne přítel přišl s tím, že by chtěl pejska. Že já chodím na noční šichty a že je tam sám a je mu smutno. Tenkrát sem to zatrhla včas. Uvědomovala sem si kolik je to práce a času. Za měsíc sme to řešili znovu. A jelikož i já psy milovala, podlehla sem.
Zásadní chyba
Peníze sme tenkrát měly, ale ne na vyhazování. Takže sme hledali pejska, který je levný. Listovala sem mezi inzeráty a našla sem si moji malou bílou kuličku. Byl tak roztomilý, úplně mi dojal až k slzám. Plemeno slovenského čuvače s očima šibala. Řekla sem si tak ten je náš! Byl už trošku starší – 3 měsíce. Ale to nám nějak nevadilo. Po telefonu sem se paní ptala jestli je vhodný do bytu. Ona řekla, že zná lidi kteří ho mají v bytě. (ráda bych je viděla :D) Když sem to volala mému příteli, neměl nic proti. Sice se mu to zdálo jako velké plemeno, ale tak retrívr nebo čuvač. Je to podobné 😀 (když přihmouříte oči,noo nebo spíš když je úplně zavřete :D). A za pár dnů sme si pro něj jeli..
Důslednost
Jak šel čas, náš první pejsek rostl a rostl. A najednou když oslavil 1.rok sme zjistili, že si dělá co chce. Není to jeho vina. V žádém případě. Naopak Caspy je velice šikovný pejsek. Ale my sme nevzali rozum do hrsti. Nebyli důslední! Věnovali sme se mu, ale nebyli důslední při výchově.
A tak vyrosl pejsek, který miluje své páníčky, ale tak nějak je svým pánem. Bere si z kuchyňské linky co chce, spí si kde chce, štěká kdy chce, trhá co chce aj..  
Osud
A jak už to tak bývá, stanou se věci se kterými úplně nepočítáte. A tak me se s přítelem rozešli..
Přišla zásadní otázka co s Capíkem? No moc dlouho sem nadtím nemusela přemýšlet a bylo mi jasné, že zůstane se mnou. A tak z role jemné hodné paničky sem se musela převrátit na roli důsledné paničky. Ale než sem k tomu dospěla, předcházelo tomu spoustu věcí, které sem něměla nikdy ani na mysl. 
Při 12 hodinových šichtách s tenkrát malým příjmem se starat o psa, o velkého psa, byla moje noční můra. Né proto, že bych ho nemilovala, ale protože sem nechtěla aby trpěl. Neustále sem přemýšlela v práci a kdekoliv sem byla nadtím jestli je Caspy v pohodě. V pohodě byl, ale jelikož odešla pevná ruka z jeho teritoria (bývalý přítel) měl dá se říct volno. Myslel si, že si může dělat cokoliv. Jako první sem začla řešit tahání na vodítku. Tento povel, jak teď  už vím se má učit od štěňátka, jelikož to jde přirozeně. Štěňátko za vámi beží, protože ve vás má oporu a schválně se nevzdaluje. Jak ubýhaly dny, tento povel máme jakš takš – pro mě uspokojivě zvládnutý. Další věc byla pouštění na volno. Když byl malinký, nebyl to až takový problém. Ale když vyrostl, už to problém byl. Hlavně kvůli tomu, že čuvač si chrání to svoje, a bývá vzpurný. Takže mi začal běhat za pejskama s naježenýmy chlupy. Vzala sem rozum do hrsti a začla ho pouštět za předpokladu že nikde nikdo není a to pouze s košíkem na tlamě. Nevím proč má takové postavení vůči jiným pejskům, lidem a cyklistům, snažila sem se ho socializovat. Dnes už si spíš myslím, že je to prostě tím kým je a to tedy pasteveckým psem. 
Jednoho krásneho dne se mi vyvlékl z obojku, dodnes na to vzpomínám s hrůzou v očích. Vyběhl mi za pejskem, který šel za námi. A jelikož nepřiběhl na přivolání, musela sem urychleně reagovat. Slyšela sem křik a s děšením sem upalovala k tomu místu. Kousl psa! (nebo tedy jen oslintal) V tu chvíli sem ho popadla za flígr a vysvětlila mu kdo je pán. Slečně sem se samozřejmě omluvila, vysvětlila situaci a nabídla kontakt, kdyby něco nebylo v pořádku. Opět moje vina, špatný obojek a špatný výchova. Přišla sem domů a totálně sem se složila. 
Přemýšlela sem jestli by mu nebylo lépe někde jinde než u mě. Protože sem věděla, že ho naprosto nezvládám. V ten samý čas sem řešila i jiné věci než jen mého neposlušněho psa. Byl to špatný čas.. Asi znáte takový ten pocit selhání. Když je vám jasné, že ste něco totálně nezvládli..
Když sem si jen představila myšlenku, že už by nebyl součástí mého života. Doslova sem nemohla popadnout dech, a zastavit slzy. Miluju psy a miluju svého psa! Je to tak těžké jakoby ste se rozhodovali mezi něčím co si můžete vyčítat celý život. Čuvači jsou pejsci, kteří spřízní se svojí rodinou a pokud by se „odstrčili“ nemuseli by to také unést. A to já sem věděla. Tak sem si prostě řekla, že to musím zvládnou. Věřím, že nám život dává do cesty jen to co zvládneme. 

Teď

mohu říct, že sem si srovnala v hlavě priority. Jsem teď takový cukr a bič. Ale hlavně si z zoho beru ponaučení, které chci předat dál. Těm kteří jsou stejní jako sem byla v ten čas já. (nezodpovědní, nedůslední, mladí) A proto Vás prosím NEŽ SI POŘÍDÍTE PSA, ZVAŽTE VŠE MOŽNÉ I NEMOŽNÉ. Vypsala sem Vám pod článek věci, nad kterými byste se měli nejdřív opravdu zamyslet. 
NEŽ SI POŘÍDÍŠ PSA ZAMYSLI SE NADTÍM:
1. NIKDY PSA JAKO DÁREK!
2. JAKÁ JSEM?! zamyslete se nadtím jaký ste člověk. Aktivní, pasivní. společenský, klidný, hyperaktivní, mladý, starý,ap. třeba si to vypište na papír. Moje chyba byla, že sem naprosto nebrala zřetel na plemeno. Takže podle již zmíněného papírku si vyberte plemeno. 
3. KDO SE O PSA BUDE STARAT? Nejdřív sme byli pár a pak sme se rozešli. Je dobré vědět kdo bude ten cukr a kdo bič. Pes by měl být člen smečky ale NIKDY její ALFOU. A proto pes potřebuje páníčka, který je vyrovnaný, důsledný a který ví co má dělat. Dokáže si poradit s výchovou a je ochotný se vzdělávat. Může se stát, že se o pejska nebudete moct starat nějaký čas, z nějakého důvodu. Máte někoho kdo by ho pohlídal?
4.VELKÁ ZMĚNA s prvním dnem kdy psa přijmete do rodiny, jdou stranou vaše zájmy. A vy se budete muset přizpůsobit svému psovi ať chcete nebo ne. S tím souvisí tedy nový režim. Venčení nejméně 3x denně z toho 1x aspoň hodinka denně na lítačku venku. krmení, odpočinek, výuka povelů aj. Zamyslete se jestli bude pejskem všude s vámi a nebo jestli po nějakou část dne bude doma. 
5.MÁM PENÍZE? velmi důležitým faktorem je si uvědomit, že pes čím větší, tím víc je finančně náročný. Nejprve veterinář, cvičák, každoroční očkování do 500,- , přihlášení na úřadě do 500 za rok, krmení bajoko 15kg od 800 měsíčně, pamlsky do 500 měsíčně, sem tam nějaká konzerva, maso, hračky, misky, deky do auta, vodítko, náhubek, kšíry, deka, ručník, hřebeny, léky např. voda na čištění uší, odčervení. Aj. Opravdu na to máte? A to je případ, kdy je pes zdravý.
6. PES NEBO FENA? Co je pro mě lepší a proč? Fena má menstruaci, ale zase je určitě poslušnější a lépe ovladatelnější než pes. Také neočůrává každých 50cm při procházce. 😀 Ale pozemek zase určitě lépe ohlídá pes.
7.DOVOLENÁ? Já tedy beru Caspyho s sebou skoro všude, ale sou lidi kteří chtějí mít klid. Tak se teď ptám, máte komu dát pejska v době nepřítomnosti? Ano existují psí hotely, ale je to opět otázka peněz. Kdo se o psa postará, když se mně něco stane?
8.BYT NEBO ZAHRADA?  Vemte v potaz prostředí ve kterém žijete a podle toho vybírejte plemeno. 
9.MÁM ČAS? Máte čas na to se pejskovi věnovat?
10.DĚTI? Plánuji rodinu? Mám děti? Jak by se pes měl k nim chovat.
11. CHLUPATÝ NEBO NAHÝ Dlouhosrstý pes je časově náročný. Potřebuje denně vyčesávat, občas koupat (můj Caspy ani tak ne, ten je tzv. samočistící), je mu furt horko – chlupy se vyčesávají také z tohoto důvodu aby se pes lépe chladil. A jedna z důležitých věcí, že ty chlupy budou ÚPLNĚ VŠUDE A POŘÁD. S tím souvidí denní vysávání, vytírání aj,
12. MÁM PLÁNY SEM ŽIVEL Pokud nevíte co s vaším životem bude, nepořizujte si psa.
Toto je pár bodů na které byste se měli zaměřit  předtím než půstíte do vašeho života zvířátko, které se vás bude držet jako klíště. Samozřejmě to není jenom o tom, proč psa NE. Se psem je zábava, je to parťák, příjde za vámi když je vám smutno, ví že vás něco trápí, bude vás chránit, občas udělá neskutečnou blbost co vas fakt nasere, ale v zápětí pobaví, můžete s ním trávit celý den a on bude štastný že je s vámi. A jiné další krásné věci. 
Žádný z bodů není pes s PP nebo bez PP. Je to na Vás!JE to Vaše zodpovědnost! Ale je mou povinností jako pánička zmínit, že zdravý pes, šťastný pes! A pokud neznáte původ, může Vám to zkomplikovat život. O tom by mohla vyprávět moje kamarádka, to mi věřte.. 
Tento článek sem napsala z toho důvodu abych předcházela útulkáčkům, aby lidi převzali zodpovědnost za sebe, zamysleli se nadtím, jaký význam to pro ně v životě bude mít a že ten pes je naprosto odkázaný na ně. 
Kdysi mi jeden můj velmi dobrý, moudrý kamarád řekl: „Ty se bojíš mít mimino, že bys to nezvládla, ale pes ten z té blbosti nikdy nevyroste.Vždy bude odkázaný na Tebe.“
Zkuse mě nesoudit. Vím, že sem udělala opravdu hodně chyb. Ale přebírám zodpovědnost a sem si jich plně vědoma. 
Máte nějaký svůj psí příběh? Prosím napiště do komentářů a podělte se s námi. 🙂 
Pokud byste měli zájem sledovat Caspyho život – instagram: cuvaccasper 🙂

Hezký večer a děkuji každému páničku za štastného psa ♥