Když každé úterý vstávám, tak si říkám “Dneska zase hezký den”. Proč je tomu tak? Asi proto, že jdu do nádherného obchodu s kamenými šperky. Stále mě udivuje ta rozmanitost přírody, která si ví se vším rady. O to je to horší, když člověk zasahuje do přírody a ničí jí nebo dokonce nenávratně devastuje. Bylo by škoda přijít o nádherné barvy kamenů, o šperky, které se ze zbytků vyrábějí. Vede k tomu dlouhá cesta, která je někdy hodně trnitá. Nemluvím o tom, jak kámen vzniká, to je příroda a do té se zasáhnout nedá. Mluvím o tom, jak vlastně se vyrábí šperk. Kameny jsou různých velikostí, tvarů a barev. Ale najít ten pravý, když třeba chceme přívěsek, je dost složité. Buď se kámen nehodí, ať již tvarem nebo barvou nebo se nám prostě nelíbí. A když najdu ten, který opravdu chci, tak je zase problém s uchycením. Nechci ho přece celý zakrýt dráty. Takže jak na to. Trvá to někdy hodiny, než se přijde na správné uchycení, aby kámen nevypadl. Návrh je hotov, hurá a teď už jenom odborná práce. Ruce brusičů, zlatníků, leštičů a galvanizérů mi nakonec vytvoří to, co jsem chtěla. Trvá to dlouho, člověk je už nedočkavý. Když se šperk podaří, je to opravdu nádhera. Dokážete si představit tu složitou práci? Já už nyní ano. Díky dílně ve Bzí, kde jsem vše viděla na vlastní oči. Zajeďte tam, jsou tam dílny jak pro dospělé, tak i pro děti. A kolem úžasné výlety.
