Potácím se mezi tradičním pojetím velikonoc a tím, co reálně stíhám.
V předvelikonočním čase jsme u nás doma vždycky malovali kraslice, pekli beránky a velkonočky. To sou totiž velikonoční vánočky. Prostě jsme se pečením, zdobením bytu a kraslic přibližovali k jaru. Šlo nám to pěkně od ruky a nálada byla na velikonoce vskutku jarní, i když paní zima ještě ukazovala své ledem malované nehtíky, tedy vlastně drápky.
Mě se to v posledních letech trochu zvrhlo. beránka koupím. Velkonočku raději nejíme, abychom ještě více nepřibrali a vejce se prodávají převážně tmavá a na ta jde dost těžku malovat. No to tedy trochu zveličuji. Nějaké ty kraslice namaluji, ale jen pro své nejbližší.
Tak nějak se stalo, že v posdeních letech v tomto čase maluji spíš na hedvábí, jo slyšíte správně.
Velikonoční malování na hedvábí se stalo v naší rodině téměř tradicí.
Asi za to mohou ty barvy na hedvábí, které dokáží být tak zářivé, že skoro nahradí chybějící sluníčko a paní zimě, i když si krásně maluje nehtíky, ukážou nakonec vrátka.
Chtěla jsem se s vámi podělit o barevného velikonočního motýla, malovaného na hedvábném šátku. Poletuje si kde se mu zachce. Podrobnosti co nakoupit, aby vám bytem létal podobně barevný kousek najdete v článku o malování na hedvábí . podrobnosti jak to udělat, zase v článku o postupu jak malovat na hedvábí s batikou šibori. Batika šibori, to už je ale jná kapitola. O té zas příště.
Jo a hedvádný šátek vlaje nejen ve větru krásně, tak krásně jako barevné pentle na pomlázce.
Jak se na Velikonoce chystáte vy?
Máte nějakou rodinnou tradici? Vytváříte něco jiného než kraslice, nebo jste kraslicím věrné?
krása, není to dlouho, co u nás byl kurz této činnosti 🙂