Pro křesťany jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce. Přesto se zdá, že jejich váha v naší kultuře pomalu klesá a namísto tradičních Velikonoc lidé oslavují spíš jaro jako takové. Velikonoční tradice se drží ve třech čtvrtinách českých domácností. Které tradice už jsou dávno zapomenuté a bez kterých si Velikonoce nedokážeme představit?
Velikonoce trvají tři měsíce
Z tradic, dříve úkonů ctících náboženství, se postupně se slábnoucím vlivem církve staly spíše příležitosti pro oslavy nebo rituály, které provádíme s chutí a prožíváme je i se svými blízkými. Kdo si dnes při velkém jarním úklidu pomyslí, že jde o rituál typický pro Škaredou středu? Málokdo navíc tuší, že Velikonoce netrvají jen týden, ale jde o postní období trvající 40 dní před Velikonocemi, které začíná Popeleční středou. Povelikonoční období trvá 50 dní, poté vrcholí Svatodušními svátky. Tento červnový svátek známe jako letnice, kdy se konají oslavy začátku sklizně.
Známější tradice už se pojí ke dnům přilehlým přímo k Velikonocům. Zatímco Škaredá středa byla dnem úklidu, v pátek už se nesmělo prát, ani hýbat se zemí. Symbolické prolití krve Ježíše nebo její znečištění mělo znamenat neštěstí v rodině. Tento den se zavíraly hospody a neprobíhaly žádné oslavy. Pátek byl dnem smutku kvůli Kristovu umučení. V dnešní době je oblíbenější ta první část – upuštění od domácích prací. Smutek se určitě nedrží. Naopak se lidé rádi setkávají a užívají si den státního svátku.
Něco zeleného na zdraví
Zelený čtvrtek je o něco veselejší. Radí se jíst zelené potraviny, aby se utužilo zdraví po celý nadcházející rok. V dnešní době se to zelenou inspirací v časopisech i na sociálních sítích jen hemží. A kdo si nedopřeje zelenou barvu na talíři, rád zavítá do hospody na zelené pivo, které se poslední dobou stává čím dál víc trendy, anebo si přiťukne „zelenou“ – Peprmintovým likérem nejprodávanější české značky alkoholu – Božkov.
Právě značka Božkov je i díky širokému spektru produktů a kvalitě nejoblíbenějším velikonočním pitím v Česku a letos slaví 100. výročí. Koledování spojené s přiťuknutím na zdraví je jednou z tradic, která sice nepramení z historie, ale postupem času se do velikonočních tradic tak vtiskla natolik, že si bez kapky něčeho dobrého umí koledování těžko představit jen málokdo.
Velikonoční pečení
Bez pečení se neobešly Velikonoce v historii a neobejdou se bez nich ani dnes. Nikdo si neumí představit svátky bez beránka a mazance. Tradiční jidáše potřené medem symbolizují provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš. Naopak pro ty, co je na Zelený čtvrtek snědli, měli symbolizovat zdraví. Velikonoční beránek symbolizuje oběť Bohu, ale je zároveň zrodem nového života. Mazanec svým tvarem symbolizuje Slunce, kterého od rovnodennosti přibývá. Jeho křížek navrchu symbolizuje ukřižování.
Vedle těchto sladkých dobrot se připravuje velikonoční nádivka, kam se přidávají kopřivy anebo jiné, čistící bylinky.
Řehtačky
Na některých vesnicích se dodnes setkáme s průvodem “vrkáčů“ – chlapců s řehtačkami a klapačkami, kteří od podvečera Zeleného čtvrtka do rána Bílé soboty „honí Jidáše“ a nahrazují zvony, které podle legendy odletěly do Říma. Průvod chodí od domu k tomu, přednáší básničku a za tu si vykoleduje peníze, které si mezi sebou chlapci rozdělí.
Koledování
Už od 14. století si každý chlapec uměl splést pomlázku z vrbového proutí, aby jí vyplatil dívky a ženy ve vsi. Přestože dnes už je pletení spíše rarita, s koupenou pomlázkou chodí na koledu ještě téměř polovina koledníků. Pomlázka musela být pružná, aby dívky a ženy byly stejně živé a vitální, jako pomlázka.
Tradiční kraslice – vejce symbolizující zrod nového života nahrazují zejména pro ty malé koledníky čokoládové dobroty a pro ty velké je nachytána štamprle oblíbeného alkoholu. Výroba kraslic se dá zvládnout díky spoustě moderních technik poměrně snadno. Přesto jsou stále ještě ženy, které setrvávají v tradičním barvení přírodními surovinami, zdobí vejce včelím voskem či slámou a najdou se i ty, které vytvářejí hotová umělecká díla provrtáváním skořápek jemnou vrtačkou.
