Za svůj život jsem přečetla více knih, než malá vesnická knihovna.-), od dětství jsem četla opravdu hodně, ale situace člověka posouvají jinam a v posledních letech čtu sice stále  dost, ale především profesně orientované knihy a  beletrii si vybírám velmi pečlivě. Raději žiji svůj život, než si čtu osudy jiných:-).
Tahle knížka ale ke mně přišla sama. Na letišti cestou do Sofie, kde jsem měla 2 dny jen sama pro sebe. Vzala jsem ji do ruky a zaujala mě… vlastně ani nevím čím:-), o knize jsem nic nevěděla, o autorovi taky ne…
Začátek nic moc:-), ale dala jsem jí šanci. A pak jsem se nemohla od příběhu odtrhnout, Smích střídaly slzy.
Je to román o tom,…
…že ne vždy je všechno tak, jak vypadá  
…že není potřeba stále dělat na někoho dojem
…že je mnohem důležitější žít život s vášní a pro radost, než pro to, aby člověk dobře vypadal před ostatními
.. že v jistém věku se v podstatě všechny otázky v životě točí okolo jediné věci: Jak žít svůj život?
… že je lepší nesoudit člověka podle toho, jak se chová nebo jak vypadá a zaposlouchat se do toho,  co nám chce říci.
…že malá změna může náš život zcela otočit naruby a již nikdy nebude nic jako dřív
…že je potřebné se odhodlat a skočit
…že sny se mají plnit a je fajn, když vás k tomu někdo postrčí:-)
… že někdy není potřeba tlačit na pilu, ale jen vnímat, co se kolem děje a reagovat na to, co přichází, a někdy naopak je potřeba udělat vše, pokud víme, že to má smysl
…a že nikdy nám není tolik, abychom si sen nemohli splnit.
 
…a  pro ty co, četli:-) – samozřejmě o tom, že jedlá soda vyčistí naprosto vše:-) a kulatá věc láká každého kounout si:-)))
 
Naštěstí vnímám, že v životě je mnohem více štěstí a umím si ho užít, než jak to viděla Britt –Marie, ale i přesto ve  mně tahle slova rezonují…
„Kdy ještě byla šťastná?.. Několik málo chvilek, Člověk, úplně každý člověk, má za život mizivě málo šancí takovou chvilku prožít. Pustit z hlav čas a jen tak padat. Bezvýhradně něco milovat. Vybouchnout vášní. Možná párkrát v dětství, máme-li to štěstí, že jsem dětmi. Ale co potom, kolikrát se nadechneme, aniž bychom pevně vězeli v sobě samých? Kolik čistých emocí nás přiměje nahlas a beze studu jásat.
Vášně jsou dětinské. Banální a naivní. Nedají se naučit, jsou instinktivní a zcela nás přemohou. Zaplaví nás. Očistí nás. Všechny ostatní emoce jsou spjaty se zemí, ale vášeň sídlí ve vesmíru. A proto je vášeň cenná, ne pro to, co nám dá, ale pro to, co nás nutí riskovat. Naši důstojnost. Nepochopení ostatních a nesouhlasné kroucení hlavou.”

 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account