Pivoňky pocházejí z daleké Asie, jen malá část původních druhů roste v Americe. Jde o dlouhověké a reprezentativní rostliny. Velkou skupinu tvoří bylinné druhy, které mají v půdě silné, hlízovité kořeny. Druhá skupina – dřevité pivoňky – má kořen bohatě rozvětvený. Zatímco bylinné pivoňky na zimu „zatahují“, listy dřevitých opadávají. Pivoňky kvetou na jaře, někdy i do začátku léta, květy jsou tak trochu podobné růžím. Nejčastěji jsou růžové a bílé, někdy bordó, dokonce žluté. Novější kultivary jsou i ve fialové nebo purpurové barvě. Květy mohou být jednoduché, plné nebo poloplné, různě velké. V současnosti je známo a pěstuje se více druhů a tisíce krásných kultivarů. Jsou výsledkem šlechtění hlavně během posledních dvou století. Mnohé se dokonce mohou pyšnit prestižními oceněními renomovaných společností. Jednou z nich je Americká pivoňková společnost.
Do záhonu, nebo jako solitér
Nejkrásnější květy mají dřevité pivoňky, které jsou i podstatně vyšší. Květy jsou nejenže větší a většinou plné, ale vynikají i jemně „nařasenými“ okvětními lístky. Pivoňky z této skupiny zaberou v zahradě mnohem více místa. Dřevitým pivoňkám je vhodné vyhradit samostatný větší prostor – více upoutají jako solitéry.
Bylinné pivoňky jsou nižší a obvykle mají vyšší počet květů než dřevité. Hodí se i do menších zahrad. Nejvíce se uplatní ve smíšených květinových záhonech.
Vybíráme stanoviště
Za předpokladu, že pivoňkám najdeme vhodné stanoviště, jsou dlouhověké, přežijí i několik desetiletí, jsou též nenáročné na péči a poměrně spolehlivé, co se týče každoročního kvetení. Místo vybereme důkladně, nesnášejí totiž přesazování a často trvá i více roků, než opět rozkvetou. Ideální je pro ně propustná, nejlépe písčitohlinitá, případně hlinitá půda s neutrální nebo slabě zásaditou reakcí. Nedaří se jim v těžších jílovitých půdách. Nutné je slunné a před větrem chráněné místo. Špatně se jim daří v polostínu a nejhůře ve stínu, kde téměř nekvetou. Při výsadbě zohledníme i okolní dřeviny – zda časem příliš nevyrostou a nezastíní je. Pozor též na to, aby měly dostatek místa a neutlačovaly je vyšší nebo agresivně rostoucí trvalky.
