Může nám moudrost našich babiček pomoct v dnešní době?

Měla jsem to štěstí na moudré babičky, které se rády dělily o své zkušenosti. Dá se něco z moudrosti našich babiček využít i v dnešní době, která je tak odlišná o časů, kdy vyrůstaly naše babičky?

V první řadě bych chtěla napsat, že se možná historie tak trochu vrací. Mé babičky byly z generace válečných (protektorátních) dětí. Teď se u nás sice přímo neválčí, ale válka zuří od nás téměř “na dohled” a každopádně ovlivňuje náš každodenní život, ať už rostoucími cenami pšenice, plynu a jiných komodit nebo přílivem válečných uprchlíků.

Co mi tedy babičky vyprávěly o svém dětství a dá se z toho vzít ponaučení do dnešních časů? Za protektorátu bylo mnoho potravin na příděl, což podporovalo černý trh, kde byly však ceny často nekřesťansky vysoké. Proto si rodiny snažily vypěstovat co nejvíc potravin samy, měly svoje slepice, když ne krávu, tak aspoň kozu, aby se nemusely tak spoléhat na příděly nebo černý trh (keťase).

Pochopila jsem, že strava našich babiček byla výrazně sezónní. Jedním z důvodů byla absence ledniček v mnoha válečných domácnostech, dále také omezenější zásobování oproti současnosti. Když si ale uvědomíme, jak kolísá cena potravin v závislosti na sezóně, je ekonomicky rozhodně výhodnější se stravovat podle aktuální sezóny. I v době, kdy máme ledničky a kamiony převáží zboží na vzdálenosti tisíců kilometrů.

Jedna babička mi říkala, že v podstatě ani nemuseli moc chodit do obchodu. Brambory měli svoje, mouku taky (umletou z vlastního obilí), maso (drůbeží, vepřové, hovězí), mléko, vajíčka, ovoce (jablka, hrušky, švestky). Do obchodu šli pro mýdlo, cukr a třeba pro cikorku (“pravá” káva byla luxusní drahé zboží).

Lidé byli prostě zvyklí jíst to, co zrovna v domácnosti je. I v současnosti mi přijde jako skvělé ekonomicky úsporné řešení vařit z toho, co dům dal. Prostě jít do obchodu až tehdy, kdy nejsem schopná uvařit z toho, co mám zrovna doma. Však to zná spousta z nás: když už je člověk v obchodě, koupí tamto a ještě tamto navíc a pak se mu jen protáčí panenky při placení u pokladny.

V dnešní době už si prostě nemůže spousta lidí dovolit ten “luxus” plýtvat potravinami. Dobrá hospodyně udělá i jídlo ze zbytků. Sice spousta lidí nad tím dříve za časů blahobytu ohrnovala nos, ale rostoucí ceny nás naučí si opravdu vážit jídla. Třeba moje babička mě učila ze včera uvařených brambor udělat knedlíky nebo šišky s mákem. Přece škoda staré brambory vyhodit.

Ano, inflace je nepříjemná. Ale aspoň nás naučí vážit toho, co máme, a zbytečně neplýtvat. Doporučuji web společnosti Zachraňme jídlo, kde je spousta užitečných tipů a rad.